Na otázku, kdo je onen misantrop (doslova mrzout), jinak protagonista hry Alcest, neexistuje jednoznačná odpověď; odtud také pramení rozmanitost interpretací.
Misantrop, třebaže vztah k ženě a téma lásky je zde všudypřítomné, je především komedie lidí ve společnosti ordinérního světa; plané řeči a klepy jsou nedostatkem všech věků a postavy hry jsou násobené představy lidské přirozenosti, takové, jaké se nabízejí ve světě, ve kterém žijeme.
Černá podstata, kterou zveřejňuje Moliére v průběhu celé hry, vybízí k vytvoření klimatu blízkého dnešní době. Přáli bychom si, aby míra ireality, jež je provokována tímto posunem, posílila krásu slohu a ospravedlnila a legitimovala věrnost Moliérovi.
Jestliže Alcest nosí kravatu a jestliže vozy mají pod kapotami koně, kteří se živí benzínem, Misantropovi to vše nezabraňuje v tom, aby pokračoval v rozvíjení svého příběhu, v němž lidské bytosti žijí společně za cenu iluzí o sobě samých a o svých hodnotách. Smích tu vyvstává náhle tam, kde jej obvykle neslyšíme a zanechává v nás hořkou příchuť nedosažitelné mravnosti a moudrosti.
|
MISANTROP | |
| režie, úprava |
Martin Čičvák |
| překlad | Vladimír Mikeš |
| dramaturgie | Martin Kubran Roman Císař |
| hrají | Matěj Dadák Zuzana Fialová Barbora Hrzánová Monika Zaťková Ondřej Sokol Pavel Kikinčuk Lada Jelínková Michal Zelenka Marek Taclík Václav Neužil Jana Hermachová |
| premiéra | 30. 10. 2002 |
 Matěj Dadák a Zuzana Fialová v inscenaci pražského Činoherního klubu Misantrop. |
 Matěj Dadák v inscenaci pražského Činoherního klubu Misantrop. |
