Partner Dany Belánové trpí Bechtěrevovou nemocí, autoimunitním onemocněním, při kterém mu postupně tuhne páteř, až se nedokáže ohnout. Z toho důvodu podstoupil jejich rok a půl starý syn Richard imunologické vyšetření, které prokázalo, že má pozitivní antigeny a hrozí, že se u něj může nějaké autoimunitní onemocnění rozvinout.
Jeho matka následně oslovila revmatology a vakcinology, zda je vhodné očkovat a na základě jejich doporučení očkování odložila. „Řekli nám, že klasickou hexavakcínu bychom měli vynechat, protože tím, že je proti šesti nemocem najednou, dochází k velkému stimulu imunity a vzhledem k pozitivnímu antigenu by se mu mohlo spustit autoimunitní onemocnění,“ vysvětluje Belánová.
Vakcinolog jí tehdy poradil, aby vakcíny rozložili. „Naše pediatrička ale řekla, že pokud to chceme rozložit, tak musíme do Prahy, protože ona by nás očkovala pouze hexavakcínami, které má k dispozici. Protože jsem nebyla o očkování přesvědčená, dohodly jsme se, že to odložíme,“ uvedla Belánová.
Nyní se však na synově osmnáctiměsíční kontrole dozvěděla, že od letošního ledna platí nová vyhláška a Richard má být naočkovaný pouze vakcínou Hexacima a zároveň si to musí uhradit sami, protože jim pojišťovna neuzná odklad ze zdravotních důvodů.
Povinné očkování lze odmítnout, rozhodl soud (leden 2016):
20. ledna 2016 |
„Pokud se očkování odloží pouze na přání rodičů, pak tento odklad na rozdíl od odkladu pro zdravotní potíže dítěte nemá oporu v zákoně a zdravotní pojišťovna očkování mimo stanovený termín v očkovacím průkaze uhradit z veřejných prostředků nemůže,“ uvedla na dotaz iDNES.cz k úhradám pozdního očkování mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková.
S tím však nesouhlasí právník specializující se na zdravotnictví Ondřej Dostál. „Rozsah, ve kterém jsou pojišťovny povinny hradit péči, je dán výhradně zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Ten říká, že hrazenými službami jsou očkování a úhrada léčivých přípravků, které obsahují očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek. Tyto látky jsou stanovené ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví,“ uvedl.
Podle Dostála to znamená, že pojišťovna je povinna uhradit všechny očkovací látky, které mají složení uznané ministerstvem. „Nikde není omezeno, že by se hradily jen v určitém časovém rozsahu,“ odmítá právník vyjádření pojišťovny.
Změna vyhlášky, změna pravidel
Od ledna se změnila vyhláška o očkování proti infekčním onemocněním, která zavedla horní lhůtu pro očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Děti musí dostat první vakcínu do 18. měsíce, druhá dávka je odsunutá na pátý až šestý rok. Hexavakcína se nově očkuje ve schématu 2+1, přičemž poslední dávku děti dostanou nejpozději v jednom roce (více v článku Vakcína proti spalničkám povinně do 18 měsíců).
Provedení pravidelného očkování v pozdějším věku dítěteNení-li možné z důvodu zdravotního stavu dítěte, který vylučuje možnost podání očkovací látky, provést pravidelné očkování v termínech podle § 3 až 5, provede se takové očkování i v pozdějším věku dítěte, a to v souladu se souhrnem údajů k jednotlivým očkovacím látkám. Obdobně se postupuje i v případě dětí cizinců pobývajících na území České republiky nebo dětí, jejichž očkování bylo zahájeno v zahraničí. Zdroj: Vyhláška č. 537/2006 Sb. § 11b |
Důvodová zpráva k novele vyhlášky původně zmiňovala možnost provedení očkování dětí i v pozdějším věku, a také případy, kdy je očkování odloženo z popudu rodičů. „Ve všech případech, kdy bude uvedené ustanovení aplikováno, se očkování provede v souladu se souhrnem údajů o přípravku k použité očkovací látce,“ psalo se ve zprávě.
Paragraf 11b, který měl toto zajišťovat, však ministerstvo zdravotnictví po připomínkách některých institucí změnilo. „Tímto se však ministerstvo dopustilo popření výroku v důvodové zprávě a pojišťovny si paragraf vyložily tak, že budou hradit pouze očkování odložené ze zdravotních důvodů. Přitom k úhradám se tato vyhláška nevyjadřuje vůbec,“ vysvětluje Marie Maříková ze spolku Rozalio, který dlouhodobě bojuje za dobrovolnost očkování.
Termín očkování je na úhradě nezávislý
V polovině ledna požádala Ágnes Němečková ministerstvo o vyjádření k úhradám vakcín mimo očkovací kalendář, které se nyní týká její tříměsíční dcery. Koncem ledna jí přišla odpověď od ředitelky odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Heleny Rögnerové, že „sekce ekonomiky a zdravotního pojištění i nadále trvá na interpretaci zákona o veřejném zdravotním pojištění, že by pojišťovny měly hradit i vakcíny podané mimo očkovací kalendář“.
Zároveň uvádí, že dodržení očkovacího kalendáře je na úhradě nezávislé a stanovuje jej zákon o ochraně veřejného zdraví. „Domníváme se, že v tuto chvíli je na zákonných zástupcích pojištěnců, jako na osobách potenciálně poškozených odmítnutím úhrady pozdního očkování ze strany zdravotních pojišťoven, aby iniciovaly soudní projednání této otázky,“ uvádí ředitelka odboru.
Pojišťovny si však myslí něco jiného. Když Němečková zaslala vyjádření Rögnerové Všeobecné zdravotní pojišťovně, u které je s dcerou pojištěná, dostala odpověď, že ze zmíněného paragrafu 11b jasně vyplývá, že pokud je důvodem odkladu pouze žádost rodičů dítěte, pojišťovna uhradí zdravotnickému zařízení jen vlastní aplikaci očkovací látky, nikoliv samotnou látku. Tu už si musí rodič zaplatit sám.
Pojišťovna nemá oporu v zákoně, říká právník
Podle Dostála se ale zmíněná vyhláška úhrad vůbec netýká. „Jde o prováděcí vyhlášku k zákonu o ochraně veřejného zdraví, která určuje termíny očkování. Pokud k němu dojde jindy, rodiče se vystavují i riziku pokuty. To ale nezbavuje pojišťovnu povinnosti očkování uhradit, a to i když je opožděné. Úhradový zákon totiž na tuto vyhlášku nijak neodkazuje,“ upozorňuje právník.
Pojišťovna by podle něj mohla úhradu odmítnout jen tehdy, pokud by očkování proběhlo tak pozdě, že by nemělo žádný medicínský přínos. „V takovém případě by ovšem neuhradila ani výkon lékaře. Pro postup, kdy pojišťovna uhradí výkon, ale neuhradí očkovací látku, není v zákoně žádná opora,“ doplnil Dostál.
Lékaře, kteří dítě naočkují jen naoko, bez milosti potrestáme, říká Prymula |
„Pojišťovny nemohou úhradu krátit už proto, že nárok na úhradu očkovacích látek je nárokem dítěte - malého pojištěnce. To, že rodiče na očkování zapomenou, odmítnou ho nebo nestihnou termín, není žádným důvodem, aby bylo dítě nároku na úhradu léčivých přípravků zbaveno,“ míní právník.
Ministerstvo, které o situaci jedná s pojišťovnami, ale není ve svém postoji jednotné. Zatímco šéfka odboru Rögnerová je na straně rodičů a vyzvala je, aby se bránili u soudu, náměstek ministra pro zdravotní péči a zároveň předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula se spíše kloní k tomu, aby opožděné očkování rodiče hradili.
„Současná právní úprava jednoznačně říká, v jakých intervalech by mělo docházet k základnímu očkování i přeočkování. Pokud dojde k posunu ze zdravotních důvodů, je očkování plně hrazeno. V případě, že dochází ke svévolnému posouvání termínu, přičemž mi velmi vadí návody, které se šíří po sociálních sítích, jak toto podvodným způsobem ospravedlnit, tak by to nemuselo být propláceno,“ řekl iDNES.cz Prymula.
„Myslím, že příští týden dojde k dohodě s pojišťovnami na nějakém mezikroku, aby se to hradilo, ale ne v plné míře, abychom stimulovali rodiče, aby chodili v intervalech, které jsou žádoucí,“ uvedl náměstek. Prymula tedy navrhuje, aby v případě „svévolného“ posunu uhradila pojišťovna jen část vakcíny.
