Odůvodnění zatím Ústavní soud nezveřejnil. Mluvčí Miroslava Sedláčková výsledek řízení ponechala bez komentáře.
Šafránek u soudů v Brně i Olomouci vinu popřel. Podle verdiktu jej však spolehlivě usvědčuje řetězec nepřímých důkazů. Ani soudci Nejvyššího soudu loni nenašli důvod k zásahu, stížnost k Ústavnímu soudu tak byla posledním mimořádným opravným prostředkem.
Vražda se stala předloni v březnu. Podle rozsudku se Šafránek v arboretu Mendelovy univerzity se čtyřiadvacetiletou ženou sešel, aby si vyříkali důvody rozchodu. Bývalé přítelkyni pak zasadil 25 ran do obličeje, břicha, zad, rukou a nohou.
Dívka se zvlášť surovému útoku bránila, zraněním však na místě podlehla. Vrah jí poté vzal kabelku a kabát a utekl.
Mezi nepřímé důkazy proti Šafránkovi patří především kamerové záznamy, pachová stopa, kapesník, na kterém je dívčina i Šafránkova krev, a také plastový obal na nůž z místa činu, na kterém je Šafránkova DNA. Obhajoba přesto považovala důkazy za nedostatečné.
