Na AIDS zemřely po celém světě miliony lidí, další desítky milionů pak mají ve svém těle vir HIV, který AIDS způsobuje. Karta se ovšem obrací a není vyloučeno ani to, že lidstvo bude mít tuto zákeřnou chorobu relativně brzy pod kontrolou.
„Je možné, dokonce i pravděpodobné, že HIV bude možné za dvacet let z těla odstranit. Již nyní se z nákazy HIV při správné léčbě stal spíše chronický stav, který se dá zvládnout – AIDS se vůbec nerozvine. Přál bych si, abychom byli za dvacet let schopni porazit nejrozšířenější choroby dneška – diabetes, rakovinu, kardiovaskulární choroby. Jen lepší léčba ale nestačí, musí se zlepšit i prevence a životní styl nás všech,“ říká Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Optimističtí jsou i experti OSN, kteří se HIV a AIDS věnují dlouhé roky. „Pokud do roku 2020 urychlíme všechna dostupná opatření, budeme na cestě k tomu, abychom do roku 2030 s epidemií skoncovali,“ řekl před časem Michel Sidibé, ředitel Programu OSN pro HIV a AIDS. Pozitivní očekávání vycházejí z údajů, podle nichž významně klesl počet lidí, kteří na AIDS zemřeli.
Stovky miliard do vývoje léků
Není sporu, že za dvacet let budou farmacie a zdravotnictví o velký kus dál. A zdaleka nejde jen o HIV. Rychlý technologický rozvoj a ohromné prostředky investované do výzkumu zásadně mění tvář medicíny. Jen ve Spojených státech se do vývoje nových léčebných přípravků dávají v přepočtu stovky miliard korun ročně. Obdobná částka se investuje rovněž v Evropě.
„Dá se předpovědět, že koncem třicátých let tohoto století budou lékaři schopni vyléčit řadu vážných i smrtelných nemocí. A vracet do běžného života vážně poraněné nebo od narození postižené lidi,“ odhaduje Dvořáček.
Bouřlivý rozvoj čeká medicínu v oblasti operačních postupů, léků, diagnostiky i různých pomůcek či rovnou náhrad částí lidského těla. Některé zprávy naznačují, že možná bude možné na míru „vypěstovat“ a lidem transplantovat ztracené nebo nefunkční orgány, obnovit poškozenou míchu, běžně kompenzovat ztracené funkce pomocí implantátů.
SVĚT 2038aneb Život za 20 let U příležitosti 20. výročí iDNES.cz jsme se rozhodli podívat do budoucnosti. V uceleném seriálu článků vám po celý rok 2018 nabídneme různé pohledy, jak by mohl vypadat svět v roce 2038. Homepage projektu najdete na adrese |
„Řada z těchto ´zázraků medicíny´ se již stává realitou – vždyť třeba pacienti s bionickými končetinami nebo očima již chodí mezi námi. Existující postupy se budou nadále zdokonalovat,“ říká Dvořáček.
Robůtek v lidském těle
Chemik František Štěpánek je zase přesvědčen o tom, že už v blízké budoucnosti budou miniaturní chemičtí roboti dopravovat léky přesně na to místo v těle pacienta, kde jsou potřeba. Aktivovat by je měli lékaři na dálku. Uplatnění najdou především při léčbě nádorových onemocnění a jako nová generace antibiotik. Budou působit jen tam, kde to v těle bude zapotřebí.
„Ten robůtek je na svém povrchu opatřen molekulami, protilátkami, které rozpoznají povrch buněk, k nimž se má přilepit,“ řekl v České televizi Štěpánek, který působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
„To, že lék v těle dopraví přímo na místo určení miniaturní robot, už není nepředstavitelná hudba budoucnosti,“ souhlasí i Dvořáček, podle něhož je hitem moderní medicíny takzvaná cílená léčba. „Zasáhne v určitém okamžiku replikačního cyklu viru nebo zablokuje určitý mechanismus, který potřebují ke svému šíření nádorové buňky. Léčba tedy je účinnější a nepostihne tolik zdravou tkáň. Čím dál více je reálné ušít léčbu na míru pacientovi s nějakou konkrétní vzácnou genetickou mutací či formou nemoci,“ konstatuje Dvořáček.
Vývoj nových léků silně změní – a vlastně už do značné míry změnily – nové poznatky z oblasti genetiky a biologických pochodů v těle, které jsou spjaté s konkrétní nemocí. Vyvíjejí se léky vyráběné s pomocí živých organismů - takzvané biologické léky. I o nich v budoucnu ještě hodně uslyšíme.
Očkování proti rakovině
Spolu s tím, jak se bude vyvíjet cílená léčba, je možné čekat i další rozvoj medikamentů pro méně početné skupiny pacientů, kteří jsou něčím specifičtí, mají třeba nějaký zvláštní typ nádoru. Jedním z trendů je zvláštní přístup k léčbě žen a mužů, protože určité léčivé látky mohou u každého pohlaví účinkovat trochu jinak. Pravděpodobně budou rovněž vyvinuty vakcíny proti dalším vážným chorobám.
„Před lety by nikdo nevěřil na možnost dát se očkovat proti rakovině. Dnes to možné je: proti rakovině děložního čípku, řiti a hrtanu - tedy proti jejich původci, lidskému papilomaviru, očkování proti hepatitidě B, jež způsobuje rakovinu jater. Budeme se setkávat i s terapeutickými vakcínami,“ soudí Jakub Dvořáček.
Naděje pro vážně nemocné
Vlastně už nyní mají vážně nemocní naději, že vědci přijdou v nejbližší době s lékem na jejich nemoc. Každoročně přicházejí na trh desítky nových léčiv. Loňský rok byl v tomto ohledu mimořádný: v USA bylo schváleno 46 registrací nových originálních léků, což je nejvíce za uplynulé dvě dekády.
„Za pozornost stojí, že sedmnáct z těchto léčiv mělo status průlomové terapie, tedy takové, která pokrývá nějakou palčivou potřebu pacientů, anebo u ní klinické výsledky naznačují velký potenciál při léčbě vážných a život ohrožujících chorob,“ poznamenává Dvořáček. Největším rozvojem procházejí například léčebné přípravky v onkologii. „Anebo léčba chronických virových nákaz, diabetu či neurodegenerativních nemocí. A také autoimunitních chorob, jako jsou revmatická onemocnění nebo chronické střevní záněty,“ dodává.
S tím, jak se lidstvo bude vypořádávat se „starými“ nemocemi, se na druhou stranu objevují nové choroby. Nejinak tomu bude i za dvacet let. Je to například tím, že bakterie a viry, tedy původci infekčních nemocí, procházejí evolucí, mutují, přizpůsobují se prostředí. Každoročně to je například vidět na „běžné“ chřipce, která je vlastně pokaždé trochu jiná.
„Také přímo v genomu člověka dochází k mutacím – tak vznikají nové vrozené, geneticky podmíněné choroby. Řada chorob je civilizačních, pramení z našeho měnícího se životního stylu a měnícího se prostředí. Dnes navíc díky lepší diagnostice a poznání o genetice zjišťujeme, že některé nemoci jsou ve skutečnosti souborem více různých chorob s podobnými projevy. Pokud se v budoucnu objeví vážný problém, věda se ho nepochybně znovu pokusí vyřešit,“ říká šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Šéf pražského AIDS centra o možném léku na HIV/AIDS (říjen 2017):