„Jsem tu za řízení v opilost. Dostal jsem trest 33 měsíců a za nějakých dvě stě dní jdu domů,“ řekl Hokynář. „Když už člověk jednou udělá tu hloupost a dostane se sem, tak jsem to tu nechtěl jen tak odležet,“ vysvětlil s tím, že aby mu čas lépe utíkal a nebyl jenom na ubikaci se spoluvězni, zapojil se do rekvalifikačního kurzu Včelař.
Vzhledem k tomu, že je z vesnice, tak se ho ani tolik nebál, protože se o včely už staral. Po jeho úspěšném absolvování se rozhodl pro další zvýšení kvalifikace a přihlásil se do kurzu Chovatel. Do budoucna by si chtěl ještě udělat kurz Pěstitel, aby si mohl požádat o výuční list. Věří, že když bude mít širší kvalifikaci, bude mít větší šanci najít uplatnění na trhu práce. Navíc by měl časem rád vlastní stádo pro přivýdělek.
Během kurzu Chovatel se Hokynář učil tři měsíce péči o drobné přežvýkavce, tedy ovce, kozy a lamy. Všechna tato zvířata žijí na pozemku věznice. Starají se o ně denně přidělení odsouzení a ostatní se díky nim mohou učit, co to obnáší mít vlastní stádo. Desítka studentů nakonec v pátek skládala teoretickou část zkoušky. Jedním z nich je i Hokynář, který si troufl i na praktickou část. Kromě znalostí při ní absolventi kurzu musí dokázat, že zvíře zvládnou, tedy umí ho chytit, přenést a posadit.
Kastrace by bolet neměla
Také musí zvládnout ovci ostříhat, podojit, postarat se jí o kopyta, tedy zkontrolovat, jestli nepotřebují přištípnout. A měli by umět i provést kastraci. Ta už se u drobných přežvýkavců většinou nedělá bolestivým rozdrcením varlat kleštěmi, ale o šourek přijdou jeho přiškrcením gumičkou. Varlata se pak přestanou prokrvovat a za dva až tři týdny společně s obalem odpadnou. Podle vedoucí kurzu Mileny Fantové je tato metoda nekrvavá a téměř nebolí.
Jak získat práci, když máte trestní minulost? Lidé zkouší pohovor nanečisto |
Hokynář naštěstí kastrování před kamerou nepředvede. Kozlík, kterého měl vykleštit, je v jiné části areálu, kam se média nedostanou. Odsouzený tak pouze v rámci praktické části zkoušky zkontroloval u kastrovaného berana, zda je gumička správně upevněná a že jeho šourek odumírá. Stejným způsobem se provádí i odstranění oháňky.
Fantová ještě před provedením zákroku Hokynáře zkouší a vyptává se ho, proč se kupírování a kastrace provádí. V kolika měsících se má gumička nasadit a kam přesně. Jaká jsou při zákroku rizika. Na přetřes přijdou i jeho znalosti týkající se chovu zvířat a jejich rozmnožování nebo krmení. Hokynář trochu nervózně odpovídá, někdy hledá slova, ale v drtivé většině případů nalezne správnou odpověď.
Masožravec, co má rád zvířata
Vedoucí kurzu ho neustále chválí a zdůrazňuje, že je to její nejlepší žák. Především si na něm cení jeho vztahu ke zvířatům. „Jsem masožravec a jsem z vesnice, kde to bylo jednu dobu všude. Zabíjačka byla každý týden,“ vysvětlil Hokynář s úsměvem. Dodal, že jednou za čas mít skopové na obohacení jídelníčku považuje za výborný nápad.
Za možnost studovat je vděčný. „Jsem rád, že jsem si mohl rozšířit obzory a že určité zákroky na zvířatech si můžu udělat sám. Nemusím volat veterináře a nebude mě to stát peníze a budu svým způsobem soběstačný,“ vysvětlil Hokynář. Sám by byl rád, kdyby si po návratu na svobodu pořídil menší stádo složené z koz a ovcí. Přiznal ale, že to bude také otázkou prostoru a financí.
Hokynář nevěří, že by se uživil jenom péčí o zvířata a prodejem živočišných produktů. „Mít z toho něco na přilepšení, tak si myslím, že to špatné není,“ řekl s tím, že na kurzu zkoušeli i výrobu sýrů. Přemýšlí také o tom, že by nastoupil na kurz zpracování produktů od včel. Sám si všiml, že teď se na farmářských trzích prodávají dekorativní svíčky nebo medovina.
Podle mluvčí věznice Hany Prokopové je zájem mezi odsouzenými o rekvalifikační kurzy vyšší než dříve. Dostanou se do něj ale jen někteří. „Musí to být odsouzený, kterému ředitel věznice schválí nestřežené pracoviště, aby mohl docházet na praktickou výuku,“ uvedla mluvčí věznice Hana Prokopová.
