V Rakousku se ročně v pěti porodních domech narodí 1,8 % z 90 tisíc dětí. „Porodní péči poskytujeme přibližně 130 ženám ročně a některé rodiny musíme i odmítat, protože naše kapacity jsou plně využity. Doufáme, že brzo se zastoupení porodních domů rozšíří,“ řekla iDNES.cz Martina Klaszová z porodního domu Von Anfang an ve Vídni.
V Německu působí v nemocnicích přes devět tisíc porodních asistentek, další dva tisíce jich pracuje jako komunitní a doprovází porody doma nebo v porodních domech. Těch je v celé zemi přibližně 112. Většina jich stojí v těsné blízkosti nemocnic, aby do nich mohly být ženy v případě komplikací převezeny.
Porody v porodních domech od roku 2007 proplácejí všechny zdravotní pojišťovny, jeden stojí v průměru 707 eur (přibližně 18 tisíc korun). Úhrady za porod v porodnici se pohybují v závislosti na lokalitě a poskytnutých výkonech mezi 1 600 až 2 000 eur (40 až 50 tisíc korun).
Doma chce rodit stále víc žen. Doktoři varují před neúměrným rizikem |
„Porod v porodním domě není z krátkodobého hlediska pro zdravotní pojišťovny až o tolik výhodnější. Je ovšem levnější i proto, že se dělá méně císařských řezů, a také zde matky a děti negenerují tolik dalších nákladů, protože jsou zdravější,“ vysvětluje porodní asistentka Katharina Jeschkeová, která pracuje v porodním domě v Brémách.
Zájemkyň o porod v porodních domech v Německu přibývá i kvůli neustálému uzavírání nemocnic. Ne na všechny se ale dostane. „Pravidelně musíme bohužel ženy odmítat, protože jinak bychom nebyli schopni zabezpečit dobrou a intenzivní úroveň kvality péče,“ uvádí pro iDNES.cz Jeschkeová.
Porodní asistentka upozorňuje, že v Německu existuje nařízení, podle kterého i porod v porodnici vede porodní asistentka. Vést jej však může také mimo zdravotnické zařízení. Naopak v Česku porodní asistentky tuto možnost nemají, byť disponují stejným vzděláním a odborností jako jejich německé kolegyně.
Stát pravidla pro porodní domy změkčit nechce
Zákon sice české porodní asistentce umožňuje otevřít porodní dům, nicméně dvě navazující vyhlášky tomu brání. „Nepřítomnost porodních domů v Česku je důsledkem tlaku odborné gynekologicko-porodnické společnosti, jejímž zájmem je zachovat své monopolní postavení v oblasti porodních služeb. Nástrojem, který vzniku porodních domů brání, jsou dvě vyhlášky ministerstva zdravotnictví z roku 2012, které kladou na vznik porodního domu takové podmínky, které prakticky nelze naplnit,“ upozorňuje advokátka Adéla Hořejší.
Porodní domyProbíhají zde porody pouze nízkorizikových žen, které v průběhu těhotenství neměly žádné potíže a neočekává se, že by při porodu mohly nastat. Nejsou zde lékaři, vše je v kompetencích porodních asistentek. Výhodou je dostatek času na přirozený porod, minimum intervencí a individuální přístup ke každé ženě. Porodní asistentka musí absolvovat vysokoškolské bakalářské studium, nejčastěji na lékařských fakultách. Porodní domy fungují v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Velké Británii, Spojených státech nebo Kanadě. Hojně využívané jsou v Anglii, podle národního doporučení platného od roku 2014 je to pro nízkorizikové rodičky nejlepší varianta. Tamní studie z roku 2011 dokonce uvádí, že při porodu těchto žen v porodnicích existuje až dvojnásobné riziko akutního císařského řezu a mají více poporodních poranění. |
„Vyžaduje se, aby personálně i materiálně porodní dům splnil nároky porodnice, což je nejen nereálné, ale jde to i zcela mimo podstatu zdravotní služby, kterou porodní dům nabízí,“ dodává Hořejší.
V Praze už sice od roku 2003 existuje Porodní dům U Čápa, kvůli zmíněným vyhláškám se v něm ovšem rodit nesmí. Probíhají tam tedy jen předporodní kurzy, poradny pro těhotné nebo se zde ženy připravují na svůj domácí porod.
Unie porodních asistentek (UNIPA) ve spolupráci s Ligou lidských práv dlouhodobě usiluje o změnu těchto vyhlášek, aby mohly porodní domy vznikat. Ministerstvo zdravotnictví jim ovšem ani po změně v čele resortu nehodlá vyjít vstříc.
„Ministerstvo je principiálně proti závádění porodních domů, pokud nesplní požadavky, které jsou nyní nastavené. Zásadní je pro nás bezpečnost. Chceme vše zachovat tak, jak je to dnes,“ řekla iDNES.cz mluvčí úřadu Gabriela Štěpanyová.
V některých krajích chybí porodní asistentky
Zájem o služby porodních asistentek v Česku roste. Ženy vyžadují hlavně individuální poradny v těhotenství, doprovod a péči u porodu, ať už v porodnici, nebo doma, a následnou péči v šestinedělí, často po ambulantním porodu, po kterém rodička do 24 hodin opustí porodnici. „Ženy v těhotenství hledají individuální péči, které se jim v nemocničních zařízeních nedostává,“ vysvětlila Markéta Pospíšková z UNIPA.
V Česku působí kolem pěti tisíc porodních asistentek. Většina z nich pracuje v nemocnicích, jen přibližně stovka mimo zdravotnická zařízení (většina z nich však nevede porody, provází ženy těhotenstvím a poskytuje poporodní péči). Velký problém je jejich nerovnoměrná dostupnost. V některých oblastech žádné nepůsobí a těhotné ženy musí dojíždět desítky až stovky kilometrů do jiného kraje. Řada porodních asistentek má proto plno na několik měsíců dopředu a nové zájemkyně nepřímá.
„Jelikož stát nijak nepodporuje komunitní porodní asistentky (ty, co nepůsobí v nemocnicích, pozn. red.), chystá se UNIPA jednat s pojišťovnami, jak tuto situaci dále řešit,“ uvedla Pospíšková.
Podle Českého statistického úřadu se v roce 2016 narodilo 113 083 dětí, o rok dříve 111 162. Z toho přibližně tisíc dětí ročně přišlo na svět mimo porodnice. Podle Pospíškové ve společnosti převažuje nepravdivý názor, že rodit doma chtějí jen nepoučené a nezodpovědné ženy.
„Podle našich zkušeností jsou to naopak ženy velmi informované a většinou vysokoškolsky vzdělané. Rizika spojená s domácím porodem velmi pečlivě zvažují,“ podotkla Pospíšková. Často se podle ní jedná o vícerodičky, které zažily v porodnici nerespektující péči, separaci od dítěte těsně po porodu a zasahování do jeho přirozeného průběhu.
„Stát dnes ženy staví do situace, kdy domácí porod je sice svobodnou volbou každé ženy, ale porodním asistentkám hrozí pokutou milion korun, pokud u domácích porodů budou asistovat. Tudíž vytváří velmi nebezpečnou situaci i přes to, že existuje několik porodních asistentek, které i přes hrozbu pokuty k domácím porodům chodí, ale také narůstá počet žen, které rodí bez jakékoliv asistence,“ upozornila Pospíšková.
„V konečném důsledku jde vždy o moc, o rozkazování,“ myslí si Jeschkeová. „Není to dobré znamení, že ženy v současnosti smějí rozhodovat o tom, jestli půjdou jako vojačky do války, ale nesmějí rozhodovat o tom, kde a jak porodit své dítě,“ dodává.
„Porod v porodním domě je zbytečný hazard“
Podle Pospíškové budou ve společnosti vždy ženy, které chtějí rodit v domácím prostředí a je potřeba tuto volbu udělat maximálně bezpečnou. Tyto rodičky by podle ní mohly využívat právě porodní domy.
Lidé mají problém skousnout právo volby, říká porodní asistentka |
Proti tomu se ovšem zásadně staví Vladimír Dvořák, místopředseda České gynekologické a porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Podle něj je porod v prostředí, ať už doma, nebo v porodním domě, v němž není garantováno, že se ihned začnou řešit případné komplikace, naprosto zbytečný a nezodpovědný hazard.
„Dané zařízení by muselo být připraveno řešit komplikace. Jestli je představa porodního domu taková, že tam nebude lékař, který se ujme novorozence, pokud bude ohrožen, a kde nebude možné provést císařský řez, tak zařízení nemá ve vyspělé společnosti co dělat,“ řekl iDNES.cz Dvořák s tím, že je v Česku hustá síť zdravotnických zařízení, kde se dá porodit, a bylo by potřeba je spíše redukovat, než přidělávat další.
Podle Hořejší by bylo potřeba řadu praktik obvyklých v českém porodnictví omezit a přístup k rodícím ženám změnit. „Za nadměrné zásahy do porodu, jednání bez informovaného souhlasu, nástřih vagíny nebo separace dětí, je Česká republika opakovaně kritizována OSN, Radou Evropy i Evropským soudem pro lidská práva. Tyto instituce několikrát vyzvaly k ochraně reprodukčních práv českých žen, k zajištění svobodné volby místa porodu a ke zdržení se násilí na ženách v porodní péči,“ uvedla advokátka.
Souhlasíte, aby ženy mohly rodit v porodních domech?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 7. února 2018. Anketa je uzavřena.
