Nezávislá hra Riot: Civil Unrest od italského vývojáře Leonarda Menchiariho balancuje na ostří nože. Jejím cílem je ukázat chaotické prostředí pouličních protestů, a to z perspektivy obou stran.
Hra dokáže celkem věrně zprostředkovat chaos, který na demonstracích často panuje.
Hra už je ve vývoji od roku 2014, v crowdfundningové kampani se jí podařilo vybrat přes 36 tisíc dolarů (přes 750 tisíc korun) a od minulého měsíce si jí můžete koupit na Steamu v rámci předběžného přístupu. Je to neobvyklá realtime strategie, v níž jde ideálně o to, dosáhnout svých cílů bez násilných prostředků.
Hrát můžete za obě strany konfliktu, tedy protestující dav i zasahující policisty, přičemž jejich strategie je zcela odlišná. Protestující se většinou „brání,“ zatímco policisté musí kombinací různých postupů demonstranty vytlačit, aniž by však došlo ke krveprolití.
Cílem obou stran je obejít se bez násilí, většinou to však nevyjde.
Každá ze stran má k dispozici různé prostředky, od pasivního blokování vlastními těly až třeba po Molotovovy koktejly na straně protestujících nebo slzný plyn a vodní děla na straně policistů. Na konci každého konfliktu novináři vyhodnotí situaci a podle průběhu střetu se nálada veřejnosti přikloní na jednu ze stran. Násilí je vždy odsouzeno, na druhou stranu zranění či dokonce oběti popularitu jedné ze stran zvyšují.
Riot zpracovává i historické události, jako například arabské jaro.
Díky zajímavému enginu kombinujícímu pixelartovou grafiku s 3D prostředím se na obrazovce najednou mohou pohybovat až stovky postav, a to je jak největší předností, tak i slabinou hry. Zjednodušeně řečeno, najít v tom množství lidí požadovanou jednotku a poslat ji se správným rozkazem tam, kam chcete, je často nemožné. Hra tak úspěšně simuluje chaos „bojiště“, kdy vlastně nikdo neposlouchá pokyny a rozhoduje se impulzivně.
Každá z postav má své vlastní individuální statistiky, které určují, jak bude v danou chvíli reagovat. Snadno se tak stane, že se situace proti vší vůli vymkne z rukou, což je možná realistické, ale u počítačové hry poněkud kontraproduktivní. Člověk tak často může jen marně sledovat, co že se to vůbec děje, mačká různá tlačítka a drží palce, aby to dobře dopadlo.
Pixelartová grafika umožňuje v jednu chvíli vykreslit stovky demonstrantů.
Riot: Civil Unrest je založený na skutečných událostech a zatím obsahuje 4 scénáře slavných historických demonstrací. Máme tu třeba arabské jaro, Španělsko, Řecko, ale i demonstraci hnutí No Tav, které požaduje zastavení výstavby železničního koridoru v italském údolí Val di Susa. Každá oblast má přitom svůj vlastní vizuální styl, takže se liší nejen uniformy zasahujících policistů, ale i jejich prostředky. Dav protestujících je potom vytvořen pomocí procedurálního generování, takže je pokaždé jiný. Pokud vám vyloženě nevadí pixelart, je na Riot pěkný pohled, alespoň, když si maximálně odzoomujete.
Sám Menchiari má z tohoto prostředí zkušeností na rozdávání, ostatně sám se mnoha demonstrací sám zúčastnil. Nemusíte se však bát nějaké propagandy, kromě krátkého textového úvodu jednotlivých scénářů je hra v podstatě apolitická. Ať už se chcete jen vyřádit na bití „levičácké lůzy“, či „policejních prasat“ oboje vám bude umožněno.
Tou nejlepší věcí je však editor vlastních misí. Pokud se najdou dostatečně kreativní lidé, není problém simulovat loňské událost z Charlottesville či třeba demonstrace proti zasedání MMF v Praze.
Hlavní silou hry je její neobvyklé téma. Pokud si dobře vzpomínám, jedinou hrou, která kdy zpracovávala téma pouličních demonstrací, byla nepovedená Hooligans: Storm Over Europe. Tohle je však mnohem sofistikovanější zážitek. Jen doufejme, že do vydání plné verze autoři ještě pořádně zapracují, protože zatím se na Riot lépe kouká, než hraje.
