„Stejně už ty informace prosákly. Tak jsme ten proces urychlili,“ prohlásil předseda biatlonového svazu Jiří Hamza.
Ano, Gabriela Koukalová skutečně vzdala svůj marný boj o Pchjongčchang. Tělo jí start nedovolí. Tak to v pátek v 18.29 sdělila světu na stránkách biatlonového svazu.
„Snažila jsem se udělat maximum pro to, abych se vrátila. Bohužel to na tréninku nešlo podle mých představ. Moc mě to mrzí, olympiáda je vrcholem každého sportovce.“
Za pouhými třemi větami zůstal skryt dlouhý a komplikovaný příběh české Sportovkyně roku 2017, který načaly její červnové křeče v obou lýtkách.
Nekonala se žádná tisková konference, kde by svoji olympijskou absenci okomentovala. Ani žádný rozhovor. Jen vzkazem pro fanoušky a české sportovce doplnila v jednu v noci na svém oficiálním facebookovém účtu úvodní tři věty.
„Chtěla jsem být po vašem boku, ale do reprezentace se nechodí za jméno ani minulé úspěchy,“ vzkazovala českým olympionikům. „V tom je sport krutý, ale i krásný a spravedlivý zároveň. Moje aktuální priorita je dát se dohromady. Po Vancouveru a Soči budu v nové roli vašeho věrného fanouška.“
Zůstane v únoru v Praze, u televize.
„Snažili jsme se do poslední chvíle vykřesat naději,“ řekl Hamza. „Možná už jsem byl úplně poslední, kdo jejímu startu na hrách věřil.“
Zlom nastal v na druhém soustředění
Faktem je, že od prosince bylo pravděpodobné, že tento boj Koukalová nevyhraje. Jak nyní přiznává šéftrenér Ondřej Rybář, zle bylo už před jejím listopadovým odjezdem na první sníh. „Pak se Gábině povedl první kemp v Imatře, byla tam plná energie, některé tréninky zvládala a také mě nabudila optimismem. Jenže přišlo druhé soustředění v Imatře a najednou nešlo nic.“
Tehdy nastal kritický zlom.
„Ocitla se na chvíli nahoře a najednou zase strašně rychle spadla dolů,“ popisoval šéftrenér.
Zkraje prosince se poprvé spekulovalo, že předčasně ukončí sezonu. Viděno s odstupem času, s ohledem na veškerý následující stres, kterému byla vystavena, na dohady přes média i dopad na atmosféru v týmu by nejspíš šlo o nejlepší řešení. Protože prodlužování naděje se neslo v duchu víry v zázraky.
„Před Vánocemi už to byla improvizace ze dne na den. A čím víc se blížila olympiáda, přicházela skepse,“ vyprávěl Rybář. Že pochybující hlava dokáže umocnit bolesti těla, je prokázané. Přesto kouč ujišťuje: „Nemyslím si, že by Gábina nebojovala do poslední možné chvíle.“
Nikoliv v pátek, ale začátkem ledna ta poslední možná chvíle nastala. Pak se jen čekalo na oficiální oznámení. Poté, co přišlo, její loňská velká sokyně Laura Dahlmeierová v Ruhpoldingu říkala: „Často na Gabi myslím. Bylo ale pro ni asi lepší tuto sezonu uzavřít a vrátit se v té další s novou energií.“
VELKÉ LOŇSKÉ BITVY. Gabriela Koukalová a Laura Dahlmeierová.
Pročistit tělo - a pak se vrátit?
V sobotu se český tým probudí do prvního dne sezony, kdy Gabriela Koukalová oficiálně není jeho členkou. „Situace je vyřešená, teď by měl nastat klid na všech frontách okolo,“ doufá Hamza. Opět se bude mluvit především o sportu, o časech, o výsledcích a bodech.
Ale co bude dál s českou mistryní světa?
Nastane fáze naprostého vyčištění těla i hlavy od bolestí a stresu biatlonu. Už v létě lékaři Koukalové doporučovali, že ideální by bylo na čtyři měsíce zcela vysadit. Sice s odkladem, ale přece jen jejich přání vyplní. Profesor Pavel Kolář má celý proces koordinovat.
Z úst nikoho ze zainteresovaných, ani jí samotné včera nezaznělo: Může jít také o konec kariéry. „Zkrátka letošní sezona je odpískaná. O další se zatím nemá smysl bavit,“ řekl Hamza. Hned dodal: „Ještě nám udělá radost.“
Loni vybojovala v Hochfilzenu světové zlato, má tři olympijské medaile, je majitelkou velkého glóbu ze sezony 2016 i osmi malých a ovládla 23 závodů Světového poháru včetně památného v Novém Městě. Byla ztělesněním českého biatlonového boomu.
„Několik sezón po sobě jsem se prostřednictvím svých výkonů snažila rozdávat radost a upřímně doufám, že se mi to dařilo,“ napsala v noci fanouškům. „Letos to bohužel nevyšlo. Jsem ale hrdá, že se za tak krátkou dobu podařilo dostat biatlon, sport, který ještě před pár lety skoro nikdo neznal, na výsluní.“
Stále je jí pouze 28 let. Platí za ženu v nejlepších závodnických letech ve sportu, kde dokázaly v poslední době vítězit 35letá Kaisa Mäkäräinenová či 33letá Anastazia Kuzminová.
Gabriela Koukalová by se mohla vrátit v úvodu příští sezony, kdy je i pro ni velkým lákadlem další Světový pohár v Novém Městě. Nebo teoreticky po mateřské přestávce. Nebo vůbec.
Jaká varianta převáží, patrně nyní nikdo neví. Bude hledat zdraví a zároveň motivaci. Šéftrenér Rybář živí víru v její comeback, současně však připouští: „Může nastat spousta důvodů, proč by se Gábina nevrátila, třeba rodinné. Má i jinou náplň života, nejen sport. Ale pokud se rozhodne vrátit, má v týmu otevřené dveře.“
Rozhodnutí bude jen na ní.
