Spolupráci s posádkou vrtulníku a příslušníky armády si zdravotníci pochvalují. Od loňského července dokonce vyrážejí vrtulníky do terénu nepřetržitě.
Přesto má přemístění základny letecké záchranné služby (LZS) do Bechyně na Táborsku pro kraj hořkou příchuť. Moderní heliport v Plané u Českých Budějovic, odkud létaly vrtulníky ještě v roce 2016, je využitý jen částečně jako výjezdová základna posádky bez lékaře, záložní operační středisko a centrum pro mimořádné události.
Jeho vybudování stálo kraj 60 milionů. A opuštěný zůstane prostor v Plané ještě další roky, jak potvrdil nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
„Služba funguje dobře, dokonce lépe než předtím, protože armáda ji zajišťuje 24 hodin denně. Armáda bude létat z bechyňské základny do roku 2020, do té doby není důvod ke změnám. Pak se uvidí, co bude dál, jestli bude LZS provozovat nový státní podnik, jak navrhla vláda, soukromá firma, nebo zase armáda. Možná se po třech letech zase vrtulníky vrátí do Plané. Pokud si dobře pamatuji, tak ale kraj prohlašoval, že heliport zatím nějakým jiným způsobem využije,“ shrnul Vojtěch.
Jenže samotný hangár a heliport jsou prázdné. Kraj ani nechce prostor pronajímat jinému subjektu na omezenou dobu, jednání s případnými zájemci ani nedospěla podle hejtmanky Ivany Stráské (ČSSD) ke zdárnému konci.
„Současné uspořádání skutečně není optimální. Základna v centru kraje měla svoji logiku, nebylo to náhodné. Předpokládáme, že LZS projde změnou, alespoň tak to slíbila vláda, tedy že tento stav potrvá maximálně čtyři roky a pak základna bude opět u Českých Budějovic. Jedinou překážkou je velikost vrtulníků, musely by sem létat menší,“ poznamenala Stráská.
Armádní vrtulník Sokol váží více než šest tun
Při jednáních podle ní kraj nabídl, že založí společnost, která by leteckou záchranku provozovala, ale návrh neprošel.
„Největší škodu způsobila skutečnost, že jsme rozbili personál, který byl součástí záchranky. Někteří sice přešli k armádě, ale nebyla to většina. Ty týmy se snažíme udržet pro situaci, až se provozování LZS změní,“ dodala Stráská. Součástí posádky letecké záchranky bylo loni 35 zdravotníků, z toho 22 armádních a 13 civilních.
Armádní vrtulník Sokol váží více než šest tun, v Plané mohou přistávat menší, maximálně o hmotnosti 3,5 tuny. Podle posledních informací MF DNES v dohledné době armáda nemá v plánu nákup nových lehčích vrtulníků.
Ještě v září 2016 uvedl bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), že letecká záchranná služba bude v Bechyni jen dočasně na čtyři roky. Vrátit do Plané by se mohla poté, až ji bude provozovat státní podnik.
V uplynulém roce nejčastěji zasahoval záchranářský vrtulník v době od dubna do října, a to především u úrazů. „Lidé jsou venku, sportují a pěkné počasí láká i kutily. Při všech těchto činnostech dochází k různě závažným zraněním,“ popsal Zdeněk Pašek, náčelník Odboru letecké záchranné služby a urgentní medicíny Armády ČR.
Ze 60 procent vyrážejí vrtulníky k úrazům, dále pak letečtí zdravotníci zasahují u mozkových příhod, infarktů či popálenin.
„Troufám si tvrdit, že jsme plně integrováni do systému přednemocniční péče Jihočeského kraje a spolupráce se všemi zdravotníky je vstřícná a profesionální. Během roku 2016 jsme nabídli spolupráci při technických zásazích Hasičskému záchrannému sboru. Naše jednání nyní finišují a obě složky mají o tuto spolupráci zájem. Dále rozvíjíme spolupráci na Šumavě s horskou službou a Národním parkem Šumava, protože celou tuto oblast nyní zabezpečuje jeden provozovatel LZS,“ dodal Pašek.
Provoz letecké záchranky zajišťuje armáda kromě Jihočeského ještě v Plzeňském a Karlovarském kraji.
