Francouzský prezident Emmanuel Macron v Zakázaném městě v Pekingu (9. ledna...

Francouzský prezident Emmanuel Macron v Zakázaném městě v Pekingu (9. ledna 2018) | foto: AP

Macron v Číně vsadil na koňskou diplomacii, Siovi daroval valacha

  • 33
Stane se Francie čínskou spojkou v Evropě? Takovou otázku si kladou francouzská média po návštěvě Emmanuela Macrona v Pekingu. Macron v říši středu zaujal neobvyklým darem a Francii vykreslil jako stabilního partnera na nestabilním Západě.

Na fotografiích francouzský prezident Emmanuel Macron objímá čínské děti, naučil se pár vět v mandarínské čínštině a čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi daroval koně z francouzské republikánské gardy. V gestu, které Francouzi ještě nikdy neudělali, jej vyměnili za zapůjčenou pandu.

Právě devítiletý hřebec Vesuvius vzbudil v Číně velkou pozornost. Tamní média se například ptala, zda čínský přepis jména, který v překladu znamená „kůň překoná draka“, nemá ještě vedlejší význam. Francouzi je ujišťovali, že dar vychází ze Siova zájmu o koně, kterého si všimli během jeho návštěvy Paříže před čtyřmi lety.

Macronova první, tři dny trvající návštěva Číny však měla mnohem důležitější cíl než předat okázalý dar. Záměrem bylo prohloubit vztahy s Čínou a Francii prezentovat jako spolehlivého partnera v době, kdy se ostatní evropské země i Spojené státy zmítají ve vlastní vnitropolitické nejistotě. Německo se soustředí na vytvoření nové koalice, Británii ubírají síly konstantní boj uvnitř slabé vlády a přípravy na brexit, zatímco USA spornými kroky prezidenta Donalda Trumpa oslabují svou pozici na mezinárodní scéně.

Most do Číny

Macron nyní v Číně prezentoval Francii jako hlavní most k euroatlantickému prostoru. „Postavil se do role zástupce Západu,“ domnívá se sinolog pařížské univerzity Sciences Po Jean-Philippe Béja. Podle dalších analytiků má Macron „jasný zájem“ na vytvoření strategického partnerství s Čínou. 

A to i přesto, že ještě během své prezidentské kampaně sliboval postup přesně opačný: evropské státy měly vůči Číně vystupovat jako jeden celek, zároveň vyzýval ke zdrženlivosti vůči čínským investicím. „Macron zjistil, že v rámci čínské strategie vůči Evropě stylem rozděl a panuj je pro něj výhodnější být na správné straně stolu, a přijal k Číně smířlivější postoj,“ soudí ekonomka Alicia Garciová-Herrerová.

Výsledkem Macronovy návštěvy Pekingu je několik dvoustranných obchodních dohod včetně té, která může zachránit energetický státní podnik Areva. Za 10 miliard eur (256 miliard korun) má státní jaderný podnik, který se potápí ve finanční ztrátě, v Číně vybudovat závod na zpracování jaderného odpadu. Završila se tím jednání, jež začala už během pekingské návštěvy Nicolase Sarkozyho před deseti lety.

Kritici nicméně Macronovi vyčítají, že jeho námluvy s Čínou probíhají přehnaně rychle a bez ohledu na její kontroverzní kroky, jako je třeba záměr vybudovat základny v Jihočínském moři nebo problematickou situaci ohledně lidských práv, kterou odmítl komentovat. „Macron si je vědom možných rizik,“ domnívá se sinolog Béja, „ale zároveň si nejsem jist, zda si je vědom toho, jakým státem současná Čína je.“

Manželka francouzského prezidenta se stala kmotrou pandy (prosinec 2017):

18. prosince 2017


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video