Věznice na zpracovávání odpadu vyčlenila starou halu v zóně, která se dvacet let nepoužívala. Trestanci tak zatím pracují v provizorních podmínkách. „Tato zóna je navíc staršího data, takže stav tomu odpovídá. My se samozřejmě budeme snažit ho nadále zlepšovat,“ sdělil ředitel věznice Radek Kutiš.
S elektroodpady zatím v káznici pracuje deset mužů, jejich počet by se měl postupně rozšířit až na šedesát. Dohlížejí na ně zaměstnanci firmy Praktik system.
„Odsouzené zaměstnáváme už deset let, tohle je naše druhá provozovna, kde využíváme jejich práci,“ uvedla jednatelka společnosti Lada Martinková. Celkově firma zaměstnává na 90 vězňů, většinu z nich ve Stráži pod Ralskem.
Mezi trestanci je o pracovní příležitosti velký zájem. To potvrzuje i Pavel Koiš, který je jedním z deseti vybraných odsouzených. „Práce mě baví, náročná není. Třídíme odpad, jde o demontáž praček, myček a podobně,“ řekl. Zkušenosti s rozebíráním součástek už ve věznici posbíral při minulém zaměstnání, dříve pracoval také jako uklízeč.
Hornoslavkovská káznice se snaží počet pracujících mužů neustále zvyšovat. „Za loňský rok jsme navýšili počet pracovně zařazených o 122 odsouzených, což je docela významné číslo,“ sdělil ředitel Kutiš.
„Málokdo je bez práce spokojený, což samozřejmě platí i u vězněných osob, ačkoli nás společenské stereotypy přesvědčují o tom, že to tak není. Mezi vězni máme velmi málo lidí, kteří by práci odmítali,“ doplnil náměstek ředitele Vězeňské služby Simon Michailidis.
V nápravných zařízeních je podle něj nyní celkově 15 tisíc vězňů, kteří jsou schopni pracovat. Vězeňská služba momentálně může zaměstnat 9 tisíc z nich. „Je to kolem šedesáti procent lidí, kteří pracují osm hodin denně. Na evropské poměry je to velice dobré číslo,“ dodal.
V Horním Slavkově v současnosti pracuje 54 procent vězňů z těch, kteří jsou takzvaně pracovně zařaditelní. „Drtivá většina pracovně zařazených odsouzených vykonává pracovní činnosti pro firmy a společnosti na pracovištích v areálu věznice, tedy ve střežených prostorech. Jedná se asi o dvanáct firem. V poslední době se enormně zvýšil zájem okolních firem a společností o zaměstnávání odsouzených mimo věznici, přímo v jejich provozovnách. Bezpečnostní kritéria však tuto formu zaměstnávání limitují,“ uvedla mluvčí věznice Lenka Valová.
Zpravidla se jedná o zaměstnání, kde není potřeba odborná kvalifikace. Vězni se tak podílejí například na výrobě, montáži a kompletaci dílů z kovu či plastu, jejich balení a ukládání na palety. Někteří však vykonávají i odbornou práci jako svářeč, zámečník či truhlář.
Pracovat chtějí i vězni v Ostrově
I v ostatních věznicích v kraji je velký zájem o zaměstnání. Třeba v Ostrově momentálně pracuje 432 odsouzených z celkových 959. Většina z nich práci vykonává pro firmy zvenčí.
„Věznice má uzavřeny smlouvy s pětadvaceti firmami, které zaměstnávají od dvou do osmdesáti odsouzených dle svých potřeb a možností. Největším zaměstnavatelem je v současnosti firma KE Ostrov - Elektrik. Tři firmy mají pracoviště uvnitř věznice a zaměstnávají zhruba sedmdesát odsouzených, ostatní zaměstnávají odsouzené na pracovištích mimo věznici,“ sdělila mluvčí ostrovské věznice Zdeňka Stöckbauerová.
Vězni, kteří vykonávají nekvalifikované práce, mají podle platné vyhlášky nárok na odměnu 4 500 korun. Od 1. dubna 2018 vstoupí v platnost novela vyhlášky, podle které se odměna odsouzených zvýší na 5 500 korun.
