Rozmazané tváře, hlasy v hlavě. Psychobudka otevírá svět schizofreniků

„Tak na co čekáš? Dělej! Zmáčkni to! Ne, to nedokážeš, seš ztracenej!“ Do pocitů, které zažívá člověk se schizofrenií, se teď každý může vžít díky speciální psychobudce. Umístěna je v Krajské vědecké knihovně v Liberci.

Kdo do setmělého boxu s televizní obrazovkou usedne, na deset minut prožije to, s čím se musí člověk s psychózou potýkat. Díky interaktivnímu filmu se stanete sami schizofrenikem.

Rozmazané tváře, našeptávající hlasy

Celkem banální příběh, kdy vám u dveří zazvoní pošťačka s doporučeným psaním, se pro takto nemocné lidi mění ve velké drama. Otevřít, neotevřít, rozmazané tváře, hlasy, které vám v hlavě dávají protichůdné příkazy, které se vám vysmívají, zpochybňují vše, co chcete udělat.

„Je to hodně zvláštní, neumím si představit, že bych tohle zažívala každý den, každou chvíli. Těch deset minut mi úplně stačilo,“ říká studentka Eva, která právě z psychobudky vyšla.

Nápad na přiblížení tohoto těžko snesitelného světa vznikl na psychiatrické klinice Fakultní nemocnice v Plzni. Teď psychobudka putuje po celé republice. Nahrávky hlasů, které zní ze sluchátek, vycházejí přitom z reálných zkušeností nemocných.

Přesto jde jen o jejich mírnější variantu. Dost často jsou tyto našeptávající hlasy i velmi vulgární a nutí dotyčného k činům, které by zdravého člověka ani nenapadly.

„Jde o regulérní onemocnění mozku.“

 „Chceme tímto projektem zbavit lidi se schizofrenií určité stigmatizace. Názoru, že to jsou blázni s nějakými bludy a halucinacemi. Jde o regulérní onemocnění mozku, při kterém není jedinec schopný rozeznat, co je skutečné, není schopen jasně myslet a komunikovat s ostatními,“ poukazuje Jana Pluchová ze sdružení Fokus Liberec, které se právě o lidi s duševními chorobami stará.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

„Zabezpečujeme čtyři sociální služby, kterými ročně projde více než dvě stě klientů se schizofrenií,“ dodává Pluchová.

Obecně se uvádí, že jedna třetina nemocných se díky lékům uzdraví, další třetině se nemoc pravidelně vrací a u poslední třetiny schizofreniků jsou příznaky trvale přítomné.

„Představa, že mi v hlavě křičí neustále nějaké tajemné hlasy, je šílená. Stačí, když mi v hlavě jede pořád dokola nějaká písnička, které se nejde zbavit. Už to je děsné. Ale to, co musí prožívat schizofrenik, je evidentně tisíckrát horší,“ sdělil své pocity z psychobudky student Technické univerzity v Liberci Martin Klička.

Usednout do simulátoru tohoto psychického onemocnění lze v Krajské vědecké knihovně do 22. ledna.