Premiér Andrej Babiš na jednání Poslanecké sněmovny před jednáním o důvěře jeho menšinovému kabinetu. (10. 1. 2018) | foto: Petr Topič, MAFRA

Hádka kvůli Čapímu hnízdu přerušila na šest dnů hlasování o důvěře vládě

  • 1012
Premiér Andrej Babiš už ví, že jeho menšinová vláda důvěru nezíská, ale poslanci se ve středu ke hlasování nedostali. Může za to spor o kauzu Čapí hnízdo a hádka o jednání mandátového a imunitního výboru. Jde o to, zda na něj bude pozván expolicista Jiří Komárek, který tvrdí, že vyšetřovatel případu je spojen s podnikatelem Ivo Rittigem.

Dění v Poslanecké sněmovně se ale hnutí ANO vymklo z ruky a poslanci drtivou většinou večer přerušili schůzi. „Budeme se snažit, aby se ještě před hlasováním o důvěře vládě hlasovalo o vydání Andreje Babiše ke stíhání,“ řekl k tomu poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Občanští demokraté označili výsledek celodenního jednání za debakl Andreje Babiše. „Celý den ve Sněmovně považujeme za velkou ostudu,“ řekl šéf poslanců sociální demokracie Jan Chvojka k průběhu parlamentní schůze.

Jednání o důvěře vládě přerušili na žádost lidovců, aby se sešel mandátový a imunitní výbor. Poslanci se totiž před tím pohádali kvůli snaze hnutí ANO pozvat na jednání mandátového a imunitního výboru ke kauze Čapí hnízdo expolicistu protimafiánského útvaru Jiřího Komárka. Popudilo to Piráta Jakuba Michálka, Miroslava Kalouska z TOP 09 i Miroslavu Němcovou z ODS.

Komárek dostal od soudu v prosinci roční podmínku za to, že loni v létě obvinil policejního prezidenta Tomáše Tuhého v médiích z „brutálního úniku informací“. U soudu přitom naznačoval souvislost vyšetřovatele případu Čapí hnízdo Pavla Nevtípila s podnikatelem Ivo Rittigem. Babiš tvrdí, že kauza vedená policí proti němu je na objednávku. Komárek přitom nastoupil v únoru na Generální finanční ředitelství. To spadá pod ministerstvo financí, které v době Komárkova nástupu řídil Babiš jako ministr.

Zeman: Babiš bude muset zaručit, že má podporu 101 a víc

Do Sněmovny ve středu dopoledne přišel podpořit Babiše i prezident Zeman a překvapil těmito slovy: „V okamžiku, kdy přijde a řekne, že má minimálně 101 zaručených hlasů, tak ho podruhé jmenuji premiérem.“ Napoprvé totiž Babiš neprojde, to už je jisté. Žádná ze stran kromě ANO ho nechce podpořit. Hlasování o první Babišově vládě ale nakonec poslanci odložili na příští úterý.

Babiš tvrdí, že ho podmínka prezident Miloše Zemana, za jakých okolností ho jmenuje premiérem i podruhé, nepřekvapila. „Co vím, tak neřekl výslovně, že bude požadovat 101 podpisů, ale bude chtít garanci, že druhý kabinet získá aspoň 101 hlasů při hlasování o důvěře,“ uvedl Babiš. 

„Připadá mi to jako standardní a logický požadavek prezidenta před druhým pokusem,“ uvedl předseda vlády a ANO. Nepřipadá mu, že by na něj Zeman „tlačil“. „To jsem nezaznamenal,“ řekl Babiš novinářům. Když jeho první vláda neprojde, dá vláda demisi 17. ledna.

Strategie pro druhou vládu: Podruhé menšinová a bez SPD

Babiš prozradil svou další strategii pro jednání o vládě v druhém pokusu. „Lepší je menšinová vláda s podporou, ale pokud to nepůjde, tak budeme nabízet i vstup do vlády,“ řekl šéf hnutí ANO novinářům ve Sněmovně.

Dostal i otázku, zda si jako příštího ministra obrany dokáže představit Jana Hamáčka ze sociální demokracie, který se bude ucházet o šéfa ČSSD na sjezdu v Hradci Králové 18. února. „Je odborník na obranu, vyzná se v tom.“

Možným soupeřem Hamáčka může být exministr vnitra Milan Chovanec, jehož názor, je že by sociální demokracie o vládě jednat mohla, ale stále zastává názor, že u toho nemůže být stíhaná osoba. Definoval také další podmínky ČSSD, za nichž se může strana účastnit jednání o vládě s ANO ve druhém pokusu.

Exministr zahraničí Lubomír Zaorálek označil programové prohlášení menšinové vlády za cár papíru, který nebude mít žádnou závaznost, protože všichni dopředu vědí, že menšinová vláda nedostane důvěru. „Debata nad tím textem je nadbytečná,“ řekl Zaorálek.

Nic se podle premiéra Babiše nezměnilo na tom, že nepočítá s tím, že vezme do vlády SPD Tomia Okamury. Přitom SPD byla jednání o podpoře Babiše přístupná, záleží jí ale na tom mít křesla ve vládě a prosazovat tak lépe vlastní program.

Zeman bude mít čas jmenovat nového premiéra do 7. března

Zeman dal najevo, že teď bude čekat. I kdyby ve volbě prezidenta neuspěl, jeho mandát končí až začátkem března. Inaugurován byl totiž 8. března před pěti lety. Do té doby bude mít tedy i čas jmenovat nového premiéra.

Rozhodujícím okamžikem zřejmě bude výsledek sjezdu ČSSD. Zeman spoléhá na to, že zvítězí stranické křídlo, které kývne na spolupráci s ANO a s komunisty. Dohromady by tyto strany měly 108 hlasů, dostatečnou rezervu pro případ, že by to část poslanců sociální demokracie odmítla akceptovat.

„Zavazuji se před druhým pokusem poskytnout dostatečný časový prostor,“ uvedl prezident před poslanci a jmenoval několik možností vlády. „103, 108, 115, 140, ale nic jste neslyšeli,“ prohlásil Zeman.

103 poslanců má ANO dohromady s ODS nebo se sociálními demokraty a lidovci, 108 hlasů ANO se sociálními demokraty a s komunisty, 115 hlasů ANO s komunisty a SPD, 140 hlasů by daly dohromady ANO s Piráty, ODS a sociálními demokraty.

Dění ve Sněmovně jsme celý den sledovali v on-line reportáži:

Pro většinu stran je Babiš jako premiér nepřijatelný. Sociální demokraté a křesťanští demokraté zatím vetují účast ve vládě s obviněným politikem. Je otázka, zda se to změní po sjezdu sociální demokracie v únoru. Další demokratické strany nechtějí vládnout s ANO (ODS, TOP 09, Piráti, STAN)

Prezident vlastně dává Babišovi víc času, říkají politici

„Ve skutečnosti se ten výrok prezidenta dá interpretovat i úplně jinak, že dává Babišově menšinové vládě bez důvěry čas vládnout, než Babiš najde 101 hlasů,“ řekl iDNES.cz poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

„Je to chytrá mocenská hra, ale myslí přitom pan prezident pouze na sebe, nikoliv na Českou republiku,“ řekl předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.  Zeman podle něj předem počítal s tím, že Babišova vláda neprojde a pak ji bude dlouhou dobu držet  bez důvěry.

Jako krok správným směrem hodnotí Zemanovo rozhodnutí politici ČSSD. Podle šéfa ČSSD Milana Chovance je to správná cesta ke stabilitě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video