Plnoleté batole. Myší dívka z Indie měří necelý metr a ráda si hraje

  • 49
Při narození byla zhruba tak velká jako myš a měla pouze minimální šanci, že přežije. Přesto se dívce z Indie podařilo oslavit osmnácté narozeniny. Měří však něco málo přes 80 centimetrů a má chování jako čtyřleté dítě.

Mandeep Batwalovou zná v její rodné vesnici v provincii Paňdžáb na severu Indie každý. Někdo ji uctívá, ale najdou se i tací, kteří ji proklínají. Kvůli její droboučké konstituci i zvláštním rysům ve tváři, které připomínají myší čumák. Měří 33 palců, což je zhruba 84 centimetrů. Je jen o 2,54 cm vyšší než pálka na kriket, její dlaně měří 2,5 centimetru a chodidla 4 centimetry. To odpovídá dlouletému dítěti, jenže Mandeep je už 18 let.

Holčička se narodila předčasně ve 28. týdnu těhotenství. Její rodiče jsou dělníci, kteří neměli na žádné vyšetření peníze, proto si její matka Raj Rani mohla dovolit pouze jedno ultrazvukové vyšetření za celé těhotenství. Jinak chodila k místnímu léčiteli.

Lžička pro panenky

Raj Rani už jednou těhotná byla, ale syn se narodil mrtvý. Na Mandeep se proto oba s manželem velmi těšili. „Nebáli jsme se, že by něco bylo v nepořádku. V sedmém měsíci jsem náhle ucítila bolest a pak se mi narodila doma. Vypadala jako myš, protože její tvář byla nedovyvinutá. Byla drobná a slabá. Museli jsme ji krmit lžící z dětské sady pro panenky,“ popisují rodiče Raj Rani a Desh Raj.

Celá vesnice se sešla, aby se na holčičku podívala, nikdo se s ničím podobným předtím nesetkal. Podle její nevšedního vzhledu jí proto lidé začali přezdívat „myší dívka“. I když jí nikdo nic neřekne do očí, lidé ji pomlouvají.

„Nevíme, proč se tak narodila. Někdo říká, že to je kvůli naším předchozím hříchům,“ myslí si rodiče. Jednou vzali dceru i k lékaři, jenže se dozvěděli, že je minimální šance, aby přežila. „Neztratili jsme však naději. Dali jsme jí lásku i péči a povzbuzovali ji navzdory mnoha těžkostem.“

Puberťačka, která si hraje

Dívka má dva mladší sourozence, desetiletou sestru Sudhu a devítiletého bratra Sukhdeva, kteří se však od ostatních dětí v jejich věku ničím neliší. O „malou velkou“ Mandeep ale rodiče musejí pečovat.

„Máme o ni neustále strach. Je jí osmnáct let, ale chová se na čtyři. Je velmi slabá a nemá žádnou výdrž jako ostatní děti. Posíláme ji jednou za týden do nedaleké školy, kde sedí s dětmi ve školkovém věku. Ale nic se neučí,“ říká Raj Rani.

Zdá se však, že to Mandeep moc netrápí. Podle rodičů je to spokojená puberťačka, která si ráda hraje. I když třeba sama. Kromě toho se i ráda obléká a maluje. A přestože se chová jako batole, její tělo pracuje jako tělo normální ženy. Jednou za čtyři měsíce má menstruaci a to pro její matku nastává nejhorší období.

Menstruace a čekání na zázrak

„Bylo jí 13, když přestala růst. Mysleli jsme si tedy, že zůstane jako dítě se vším všudy, i co se týká hormonů. Před dvěma lety ale dostala první menstruaci. Bylo to otřesné. Nerozuměla, co se s jejím tělem děje, a nebylo možné jí to vysvětlit, protože je mentálně stále dítě,“ popisuje Raj Rani.

Tomu odpovídá i non-stop péče, kterou rodiče své dceři věnují. Je potřeba, aby Mandeep neustále někdo hlídal. Otázkou tedy je, kdo se o ni postará, až rodiče zestárnou a přestanou jim stačit síly. Raj Rani i Desh Raj se proto velmi obávají o budoucnost své dcery.

Neví, co bude dál a čekají na zázrak. Doslova. „Rádi bychom se poradili s lékaři, abychom zjistili, co s naší dcerou vlastně je. Nemáme však peníze, abychom je dokázali zaplatit. Doufáme, že se stane zázrak a najde se pro ni lék, aby mohla žít dlouhý a šťastný život.“