„Evropská komise podala žaloby před Soudním dvorem EU proti České republice, Polsku a Maďarsku kvůli porušení předpisů práva EU o relokaci žadatelů o azyl,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí soudu Balázs Lehóczki s tím, že ve čtvrtek začala procedura, kterou zahájila Evropská komise; žalované státy včetně Česka mají nyní právo na krok EK reagovat.
Podle premiéra Andreje Babiš udělá země vše pro to, aby žaloba neměla na stát žádný dopad. Bude se o tom bavit s předsedou Evropské komise Junckerem v Bruselu 29. ledna. Připomněl kritický názor předsedy Evropské komise Donalda Tuska na kvóty. Babiš se podivil se nad tím, že stejně nejsou postiženy země, které si vzaly „12 kvazimigrantů“, čímž přímo mířil na Slovensko.
První slyšení lze podle mluvčího očekávat v závěru tohoto roku. „V listopadu či v prosinci, ne dříve,“ řekl Lehóczki. Účastníkem tohoto slyšení mohou být kromě Česka, Maďarska, Polska a Evropské komise i další členské země EU, které o to budou mít zájem.
Zhruba dva až tři měsíce po tomto slyšení by se měl k žalobám vyjádřit generální advokát Soudního dvora. „Celý proces může trvat až osmnáct měsíců,“ upozornil mluvčí soudu, podle nějž ovšem soudci mohou délku řízení zkrátit. „To ale není automatické,“ dodal Lehóczki.
Na počátku loňského prosince první místopředseda EK Timmermans uvedl, že Česko, Maďarsko a Polsko dál neplní své povinnosti plynoucí z programu jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl v rámci Evropské unie přesto, že soudní dvůr EU na počátku září potvrdil jeho platnost. Odpovědi trojice zemí na poslední stanovisko komise byly neuspokojivé a tyto státy nijak nenaznačily, že se na věci chtějí začít podílet. Timmermans proto avizoval podání žaloby k unijnímu soudu.
Program, na kterém se státy EU přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska shodly v roce 2015, skončil po dvou letech loni v září. Slovensko a Maďarsko neuspěly u unijního soudu s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi.
Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly. Plán předpokládal přesun celkem až 160 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 tisíc osob, oznámila v prosinci komise.
Česko přijalo pouze dvanáct lidí a vláda premiéra Bohuslava Sobotky jednoznačně oznámila, že se na programu podílet nehodlá. Podobný postoj zastává také prezident Miloš Zeman i nový ministerský předseda Andrej Babiš.
