Režim převoz ostatků zakázal, teď se kardinál Beran dočká návratu domů

  • 50
Papež František souhlasil s převozem ostatků kardinála Josefa Berana do České republiky. Beran prošel koncentračním táborem, po smrti v exilu roku 1969 byl jako jediný Čech pohřben ve svatopetrské bazilice. Beran si podle poslední vůle přál být pochován ve své vlasti. Jako první o tom informovala Česká televize.

„Tuto zprávu jsem dostal dnes ráno ze státního sekretariátu Svatého stolce, že jeho svatost souhlasí, aby ostatky kardinála Berana byly v souladu s jeho poslední vůlí převezeny do České republiky,“ potvrdil iDNES.cz velvyslanec ve Vatikánu Pavel Vošalík, který se zároveň angažuje v iniciativě Odvézt Berana do České republiky.

Zatím není jasné, kdy k samotnému převozu dojde. „Aby mohlo být jednáno o termínu, musel být nejdřív získán souhlas papeže. Takže až nyní se může jednat o konkrétních podmínkách včetně termínu, toto rozhodnutí bude ale spíš záležet na kardinálu Dominiku Dukovi,“ dodal Vošalík.

Historik Jaroslav Šebek ale považuje za vhodný termín 23. dubna letošního roku. „Je to den, kdy si připomínáme svátek svatého Vojtěcha, který není jen patronem naší země, ale je také velmi úzce spjat s pražských arcibiskupstvím. Pozici pražského arcibiskupa se totiž říká stolec svatého Vojtěcha,“ říká. 

O tomto datu už ale dříve mluvil i pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. „Oslavy tohoto navýsost jubilejního roku by katolická církev chtěla s celou společností otevřít svatovojtěšskou slavností spojenou s návratem kardinála Berana, pražského arcibiskupa a českého primase do vlasti, do jeho a naší milované katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Chceme tak naplnit poslední vůli velkého exulanta, který šel cestou svatého Vojtěcha a spolu s ním bytostně patří k celku a dějinám naší společnosti,“ uvedl v letošním pastýřském listě.

Naposledy zažila Praha velký církev pohřeb loni, kdy byla v Nové arcibiskupské kapli v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha uložena rakev s ostatky kardinála Miloslava Vlka. Dá se očekávat, že by i Beran byl pohřben zde. 

Přál si spočinout u svých předchůdců, nebo u rodičů

„V jeho závěti je explicitně řečeno, že si přeje být pohřben ve Svatovítské katedrále v hrobce pražských arcibiskupů. Jenom v případě, že by to nebylo možné, tak ve hrobu svých rodičů v Plzni,“ říká Šebek. V hrobce odpočívají i další jeho předchůdci v úřadu pražských arcibiskupů, František Kordač, Karel Kašpar nebo František Tomášek.

Důvodem, proč podle Šebka nedošlo k převozu ostatků dříve, je výjimečnost Baziliky svatého Petra, kde jsou Beranovi ostatky uloženy.

„Je to samozřejmě pro mnohé křesťany v České republice výjimečná věc, že je náš arcibiskup pochován po boku papežů. V rámci zintenzivnění prací na beatifikačním procesu (blahoslavení, pozn. red.) jsme ale našli jeho závěť. Já jsme s ní osobně seznámil zesnulého arcibiskupa Miloslava Vlka a on ten převoz velmi podpořil a následně stejně učinil i kardinál Duka,“ vysvětluje Šebek. 

V zájmu gestapa

Kardinál Josef Beran se narodil roku 1888 v Plzni. Po maturitě odešel studovat teologii do Říma, kde získal doktorát. Po studiu se vrátil do České republiky, kde působil jako katecheta, pedagog či ředitel škol Kongregace chudých školských sester de Notre Dame a aktivně vykonával pastorační činnost.

V roce 1928 byl za zásluhy jmenován arcibiskupským notářem, o čtyři roky později se stal rektorem pražského arcibiskupského semináře a od této doby nesl hlavní odpovědnost za formaci budoucích kněží.

Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava se o rektora Berana začalo intenzivně zajímat gestapo kvůli odporu vůči nacistické ideologii a působení před záborem Sudet. Roku 1942 byl převezen do pankrácké věznice a nakonec skončil v koncentračním táboře Dachau. 

Tábor osvobodila americká armáda 29. dubna 1945. Beran se poté vrátil do vlasti, o rok později přijal biskupské svěcení a zároveň byl při této příležitosti intronizován. V listopadu 1946 Berana papež Pius XII. jmenoval arcibiskupem pražským.

Po únoru 1948 se však Beran odmítl podřídit komunistům a exkomunikoval ty, kteří s komunisty spolupracovali. Po roce 1949 byl protiprávně internován Státní bezpečností na různých místech Československa. Nejprve v Arcibiskupském paláci na Hradčanech, pak mimo Prahu. Během internace byl neustále sledován a šikanován.

V únoru 1948 se jako nejvyšší představitel katolické církve vymezil vůči nastupující totalitní moci, od roku 1949 byl držen v „domácím vězení“.

Komunisté se snažili Berana v očích veřejnosti ponížit a zbavit ho důvěryhodnosti. Začali s jeho internací, zároveň vynaložili značné úsilí, aby natočili kompromitující film o jeho „nevhodném“ chování k jedné z jeptišek. Do polévky a čajů jim přidávali afrodiziaka a předpokládali, že vlivu prášků podlehnou. Za tímto účelem je neustále sledovali špehýrkami ve zdech, odposlouchávali a tajně fotografovali. Akce trvala více než rok, ale požadovaného výsledku nedosáhli.

Roku 1965 byl jmenován kardinálem. Po složitých jednáních se Svatým stolcem nabídl stát Beranovi odlet do Říma na slavnostní jmenování kardinálem, ale bez možnosti návratu.

Na oplátku komunisté souhlasili se změnou ve vedení pražské arcidiecéze – biskup František Tomášek vymění kolaborujícího kapitulního vikáře Antonína Stehlíka. Stárnoucí arcibiskup Beran byl postaven před nelehkou volbu. V zájmu života církve v Československu nakonec přinesl i tuto oběť, přijal „dobrovolně“ osud vyhnance a 19. února 1965 odletěl do Říma.

Odlet do Říma

Předpoklad komunistů, že se problematického Berana nadobro zbavili, se ukázal jako lichý. Kardinál se okamžitě pustil do práce. Na II. vatikánském koncilu pronesl zásadní projev o svobodě svědomí, vydal se na cesty za krajany po Evropě a zámoří, promlouval k věřícím „za železnou oponou“ z Vatikánského rozhlasu, založil středisko Velehrad a zabezpečil vydávání knih a časopisů pro československé katolíky.

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa pohasly veškeré šance na změnu poměrů v zemi, a pro těžce nemocného kardinála to navíc znamenalo i konec nadějí na vytoužený návrat do vlasti. Pozemská pouť kardinála Berana skončila 17. května 1969.

Charizmatického Berana se režim bál i po smrti. Nepovolil převezení jeho ostatků do Prahy z obavy, že by obřad vyvolal občanské nepokoje větších rozměrů než v případě Jana Palacha. Papež Pavel VI. rozhodl, že bude arcibiskup pražský metropolita a primas český Josef kardinál Beran pohřben mezi papeži v kryptách baziliky sv. Petra v Římě.

Přes snahu komunistických ideologů neupadl kardinál Beran v zapomnění. Stal se symbolem věrnosti, lásky a pokory. V roce 1998 byl započat proces jeho beatifikace.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video