Pán špionů zkrotil migrační vlnu, je z něj hvězda italské politiky

  • 272
Pro jedny je mužem, kterému se podařilo vyřešit migrační vlnu z Afriky, pro jiné bezskrupulózním politikem odpovědným za otřesné podmínky v libyjských lágrech pro migranty. Jedno je však jisté: italský ministr vnitra Marco Minniti je díky své „pouštní diplomacii“ nejpopulárnějším italským politikem, píše web Politico.

Marco Minniti si po roce ve funkci ministra vnitra může připsat velký úspěch: podařilo se mu významně snížit počet migrantů připlouvajících přes Středozemní moře. Zatímco v roce 2016 jich podle údajů ministerstva vnitra do Itálie dorazilo 181 436, loni to bylo o třetinu méně.

Minniti loni s mezinárodně uznávanou vládou v Tripolisu podepsal memorandum o boji proti pašerákům lidí a pomohl obnovit činnost libyjské pobřežní stráže, které Řím dodal čtyři plavidla. Zprostředkoval mír mezi saharskými kmeny a dohodl se s nimi na ostraze jižní hranice, přes kterou v minulých letech mířily tisíce migrantů ze subsaharské Afriky.

Srovnání počtů migrantů, kteří připluli na území Itálie v letech 2016 (modrá) a 2017 (červená). Zlom je patrný v letošním červenci, kdy Řím uzavřel kontroverzní dohodu s libyjskými milicemi a starosty přístavních měst.

Zavedl kodex pro záchranu migrantů na širém moři a humanitárním organizacím, které ho odmítly podepsat, zakázal vstup do italských přístavů. A v parlamentu prosadil nový imigrační zákon, který žadatelům o azyl omezil počet možných odvolání a zavedl zvláštní komise, které mají urychlit azylové řízení a deportace.

„Itálie v Libyi vytvořila model jak zvládnout migrační toky bez stavění zdí či bariér z ostnatého drátu,“ uvedl pro web Politico jednašedesátiletý politik. „Je to způsob jak zmírnit jejich příliv, který by si Evropa mohla osvojit,“ míní.

Pán špionů

Minniti při zvládání migrační krize těží z dlouholetých zkušeností z bezpečnostních a zpravodajských složek. Narodil se v Kalábrii do rodiny generála a v mládí snil o kariéře vojenského pilota. Když mu to matka zatrhla, přihlásil se z trucu na filozofickou fakultu a stal se z něj komunista.

Do politiky vstoupil na počátku 90. let jako blízký spojenec Massima D’Alemy, s kterým založil novou levicovou stranu PDS. D’Alema se v roce 1998 stal premiérem a z Minnitiho udělal svou pravou ruku pro bezpečnostní otázky. 

Minniti se tehdy podílel na italském vojenském angažmá v Kosovu, tažení proti mafii či diplomatické roztržce mezi Římem a Ankarou kolem kurdského separatistického vůdce Abdullaha Öcalana, který byl v roce 1998 na jeho příkaz zatčen po přistání v Římě.

V nejvyšších patrech bezpečnostních složek působil pod celkem pěti kabinety a list The New York Times mu kvůli jeho kalábrijské zarputilosti a bohatým kontaktům v tajných službách přisoudil přezdívku Pán špionů. „Řekněme, že toho vím hodně,“ pousmál se letos na jaře v rozhovoru pro americký deník.

Libyi se věnuje už léta a sám tvrdí, že pobřežní města v bývalé italské kolonii, která se po pádu Muammara Kaddáfího stala centry pašeráků lidí, zná lépe než rodnou Kalábrii. „Pro mě bylo klíčové jet do Libye a najít tam řešení. V Turecku je silný vůdce, s kterým můžete během migrační krize spolupracovat. Možná až moc silný. V Libyi je to naopak,“ řekl letos v srpnu listu The Guardian.

Dobrou ukázkou jeho „pouštní strategie“ je zprostředkování míru mezi kmeny Awlad Sulejman a Tebu, které ovládají poušť na jihu Libye. Asi šedesátka významných představitelů obou kmenů (mnozí z nich v tradičních tunikách a turbanech) se sešla letos na jaře v Římě. Minniti 72 hodin trpělivě vyjednával, aby rozhádané kmeny přesvědčil k podpisu dohody, díky níž později výměnou za italskou pomoc slíbily zabezpečení hranice s Nigerem a Čadem.

Minniti dnes vzpomíná, že nejtěžší během jednání v Římě bylo vůdce kmenů přesvědčit, aby mu důvěřovali. „S podpisem dohody souhlasili, teprve když jsem je ujistil, že jsem z Kalábrie, kde se dohody a spojenectví pečetí krví,“ uvedl pro Politico Minniti.

„Ministr strachu“

Ze strany humanitárních organizací, OSN a italské levice si Minniti během roku v ministerském křesle vysloužil ostrou kritiku. A to především za úděsné podmínky v internačních táborech pro migranty, které provozují milice v libyjských přístavech.

Pozorovatelé OSN zjistili, že správci lágrů běžence mlátí obušky a prodávají je pašerákům lidí, ženy často znásilňují. „Pozorovatelé byli šokováni tím, co viděli. Tisíce vyhublých a traumatizovaných mužů, ženy a děti ležely na sobě, zamčení v hangárech a bez přístupu k základním potřebám, připraveni o základní lidskou důstojnost,“ upozornil v listopadu vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Raád Zaíd Husajn.

Bez bot přes Alpy. Migranti přidělávají práci italským záchranářům

„Podstata zadržování migrantů a uprchlíků v Libyi je prohnilá do morku kosti. Musí být pojmenována pravým jménem: je to prosperující podnikání s únosy, mučením a vydíráním,“ uvedla prezidentka Lékařů bez hranic Joanne Liuová (více zde: Evropské vlády jsou spoluviníky mučení migrantů v Libyi, tvrdí organizace).

Vláda v Římě čelí podezření, že milice v pobřežních městech uplácí, aby migranty zadržovaly. Minniti to odmítá. „Uzavřeli jsem dohodu, která je velice jednoduchá: zapojte se do boje proti obchodu s lidmi a my vám pomůžeme vybudovat alternativní ekonomiku. Hlavní problém dneška je v tom, že pašování lidí je v Libyi jediným hospodářským odvětvím, které vám zajistí příjem,“ vysvětlil pro Guardian Minniti.

Kritiku se snaží utišit otevřením humanitárních cest, kterými by se uprchlíci uvázlí v Libyi mohli legálně dostat do Evropy. Dva dny před Vánoci tak vojenské letadlo převezlo do Říma 162 uprchlíků, které v Libyi vybral úřad vysokého komisaře OSN. Podle Minnitiho by se letos touto cestou mohlo do Evropy dostat celkem 10 000 lidí.P

Nekompromisní postup v migrační krizi se mu politicky vyplácí. Podle zářijového průzkumu je nejpopulárnějším členem končícího kabinetu Paola Gentiloniho a italská média spekulují, že po březnových volbách by mohl kandidovat na šéfa Demokratické strany.

„Minniti je politikem, který dokáže oslovit nejvíce voličů napříč stranami, protože lidem dává pocit bezpečí,“ řekl webu Politico odborník na průzkumy veřejného mínění Ilvo Diamanti. „Je to ministr strachu a pokud jde o komunikaci, tak je to nepochybně osobnost roku.“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video