Zleva Vladimír Dlouhý, Karel Dyba, Vladimír Mečiar, Jan Stráský a Václav Klaus...

Zleva Vladimír Dlouhý, Karel Dyba, Vladimír Mečiar, Jan Stráský a Václav Klaus jednají v roce 1992 na zámku v Kolodějích o rozdělení republiky. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Češi si po rozpadu federace neuvědomili svou malost, píše slovenský deník

  • 379
Po rozpadu federace spadli Češi do kategorie malého státu, pro nedostatek sebereflexe si však úbytek geopolitického významu neuvědomili, píše slovenský Denník N. Podle nich udržoval nejprve iluzi Čechů o vlastním postavení také věhlas prezidenta Havla. Později se zaslepenost Čechů promítla do postojů k Evropské unii.

Rozdělením federace na konci roku 1992 Češi spadli do kategorie malého státu, aniž si to pořádně uvědomili, napsal slovenský list Denník N. Podle listu Pravda byl zánik Československa z geopolitického hlediska pro Čechy výhodný.

„V devadesátých letech živil jejich (českou) iluzi o přetrvávajícím významu středně velkého státu mimoděk Václav Havel díky své mezinárodní autoritě. Po jeho odchodu se naplno projevila malost České republiky, zdá se ovšem, že tento fakt vidí všichni kromě samotných Čechů,“ uvedl Denník N.

Podle listu zaslepenost Čechů se projevuje postojem vůči EU, když čeští politici se chovají tak, jako by měla Evropa usilovat o pozornost české strany a nikoliv naopak. „Tuto zvláštní křeč nelze vysvětlit jinak, než neschopností pohlížet na Česko jako na malý stát přiměřeně malého významu, kterým se stal poté, co přišel o slovenskou část,“ dodal deník.

Naopak Slováci si podle listu museli rychle osvojit strategii malého státu, tedy vstřícnosti vůči velkým demokratickým spojencům, a měli výhodu, že iluzi o své velikosti nemohli nikdy podlehnout. Deník napsal, že rozdělení Československa se zpětně jeví jako správný krok a nikdy se Češi a Slováci neměli tak dobře a rovněž se neměli tak rádi jako v současnosti.

„Zánik ČSFR byl z geopolitického pohledu výhodný pro Čechy. Zeměpisně se vzdálili od zbytku rozpadlého, nevyzpytatelného sovětského impéria. Zároveň se zbavili části země, která má hranici s Maďarskem, což bylo důležité, protože nikdo v té době netušil, kam mohou dospět tehdejší snahy o autonomii na slovenském jihu,“ napsal list Pravda.

Podle listu samostatnosti obou nových států nepředcházela jednoznačná touha Slováků a Čechů po zániku federace, ale odvíjela se od neschopnosti či neochoty politických lídrů v Bratislavě a Praze dohodnout se na férovém fungování společného státu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video