Za poslední tři měsíce se takto pokusilo ilegálně překročit hranice asi patnáct set až dva tisíce lidí na útěku, uvádí SBS News. Převážně pocházeli z Afriky. Náročný výšlap na alpské vrcholky volí od loňského léta, kdy úřady povolaly armádu na ochranu tunelu Fréjus, který spojuje Itálii a Francii pod hřebenem Col du Fréjus, připomíná server La Stampa.
Pomáháme tam, kde EU selhala, říká zachránce migrantů ve Středozemním moři |
Běženci se do té doby pokoušeli překročit hranice právě tímto třináctikilometrovým tunelem. Nutno podotknout, že většinou bez úspěchu. Štěstí však nenašli ani na křivolakých alpským pěšinách. S přicházející zimou se stal přechod stále složitějším. Hrstce migrantů se přesto podařilo dostat se až do Francie, během několika dní je však dopadla policie a byli vyhoštěni zpět do Itálie, kde by měli podle stávající podoby Dublinského systému žádat o azyl (více o takzvaném Dublinském systému se dočtete na stránkách EU).
Reportéři agentury AP se na sklonku prosince přidali ke skupince migrantů, kteří se vydali na zimní přechod Col de l’Echelle, který leží nedaleko italského hraničního městečka Bardonecchia. Mezi běženci byl i sedmnáctiletý Ismail Anel z Guineje. Do Itálie přicestoval v červenci loňského roku. Pár měsíců strávil v detenčním centru v Boloni, na podzim se přesunul do Bardonecchii. Na náročnou horskou cestu se vydal před koncem roku spolu s dalšími mladíky z Tuniska, Guineje a Pobřeží slonoviny.
Horský výšlap bez bot
Před nástupem na horskou stezku absolvovali čtyřkilometrový pochod přes několik turistických středisek. Pak už je čekal výstup na 1 762 metrů vysoký Col de l’Echelle. Po čtyřech hodinách chůze si odpočinuli v jednom z horských přístřešků, pak pokračovali směrem na francouzskou obec Briancon.
Jejich další zastávkou bylo zdejší centrum pro uprchlíky, které provozují dobrovolnické a charitativní organizace. Anel byl jedním z těch šťastnějších – do Francie se mu podařilo dostat.
Stovky běženců však přechodem Alp riskují život. Na cestu se často vydávají v nevhodném oblečení a bez znalosti zdejších podmínek. Pracovníci horské služby stále častěji vyjíždějí k záchraně promrzlých lidí oblečených do teplákových souprav a běžecké obuvi. V několika případech dokonce migranti cestu přes hory absolvovali naboso.
Místní vědí, jak nebezpečné mohou hory být. Migrantům proto staví jednoduché příbytky a provozují i větší centra, kde si mohou lidé na útěku odpočinout, píše server The Local. K nejvyhledávanějším zařízením patří právě centrum v Brianconu. V provozu je od července loňského roku, od té doby tudy prošlo na dva tisíce lidí. Mohou zde přespat a dostanou i základní potraviny. Podle zaměstnanců centra tvoří asi polovinu klientů děti a mladiství.
Zřejmě nejznámější případ pomoci migrantům na hranici Itálie a Francie je spojen se jménem francouzského farmáře Cédrica Herroua, který loni převedl přes hranice několik stovek běženců a následně je ubytoval u sebe doma. V srpnu byl odsouzen k podmíněnému trestu čtyř měsíců vězení. Herrou však prohlásil, že ničeho nelituje a v pomoci lidem na útěku hodlá pokračovat (více o případu se dočtete zde).
Transport lidí s právem na azyl
Itálie patří k zemím, které v uplynulých letech nejvíce pocítily následky uprchlické krize. Loni se však situace začala zlepšovat. V období od července do listopadu 2017 klesl počet příchozích lidí na útěku meziročně o 67 procent.
EU přijme příští rok až 10 tisíc uprchlíků z Libye, řekl italský ministr |
Libyjská pobřežní stráž za podpory Evropské unie už během léta zintenzivnila dohled nad svými vodami. Stále více migrantů vrací zpět do Libye. Spolupráci EU a Libye na omezení migrace však kritizuje jako nehumánní vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International uvedla, že libyjská pobřežní stráž a tamní úřad pro boj s nelegální migrací porušují lidská práva a jsou zapleteny do obchodu s lidmi.
OSN začala migranty na sklonku prosince letecky transportovat do Itálie z libyjských zadržovacích táborů, v nichž panují podle humanitárních organizací kruté podmínky. Přesuny se týkají lidí, na které se vztahuje právo na azyl, především žen, dětí a starších lidí.
