Při protestech v Íránu zemřelo dalších devět lidí, obětí je už přes 20

  • 93
Při nočních protestech v Íránu zahynulo dalších devět lidí. Oznámila to v úterý íránská státní televize, podle níž se protesty konaly v celé zemi. Demonstrace motivované špatnou ekonomickou situací začaly ve čtvrtek a dosud si vyžádaly přes dvacet životů. V Teheránu od soboty skončilo za mřížemi 450 lidí.

Podle televize se všechny incidenty v noci na úterý staly v centru země. Ve městě Kahdarídžán demonstranti zaútočili na policejní stanici a pokusili se ukrást zbraně. O život tam přišlo šest lidí. Další dva - 11letý chlapec a dvacetiletý mladý muž - zemřeli ve městě Chomejní Šahr a v nedalekém Nadžafabádu byl loveckou zbraní zabit člen revolučních gard.

První dvě úmrtí při nepokojích byla hlášena v sobotu z Dorúdu na západě země, deset lidí přišlo o život v noci na pondělí (více v článku Íránské nepokoje mají dvanáct obětí).

Íránská agentura ILNA v úterý oznámila s odvoláním na teheránského viceguvernéra Alího Asghara Náserbachta, že za minulé tři dny bylo v Teheránu pozatýkáno 450 lidí - v sobotu to bylo 200 osob, v neděli 150 a v pondělí dalších 100. Informace o zatýkání v jiných městech, kde se rovněž protestuje, Írán zatím nezveřejnil.

Generální prokurátor Mohammad Džaafar Montazerí demonstranty upozornil, že ponesou důsledky svého chování. „Je konec žertování,“ řekl podle agentury ILNA.

Polooficiální agentura Tasním citovala předsedu teheránského revolučního soudu Músu Ghazanfarábádího, podle kterého některým ze zatčených hrozí i tresty smrti. Mohou být totiž obviněni z vedení války proti bohu, což íránská justice trestá smrtí. Řekl také, že proti některým ze zadržených začnou velmi rychle procesy za ohrožování národní bezpečnosti a veřejného majetku.

Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí na své internetové stránce napsal, že „nepřátelé Íránu v minulých dnech využili všechny prostředky včetně peněz, zbraní a politického i tajného aparátu, aby vyprovokovali problémy v islámské republice“. Sdělil také, že se k událostem vyjádří v prohlášení k národu, „až nadejde správný čas“.

Demonstranty podpořil Trump a Izrael

Motivem nespokojenosti je špatná ekonomická situace a podle odborníků také beznaděj, protože se životní úroveň nelepší ani za prezidenta Hasana Rúháního, považovaného za stoupence reforem. Při mnoha protestech zaznívala také politická protivládní hesla.

Situaci v Íránu sledují mnohé země. Americký prezident Donald Trump v úterním tweetu napsal: „Íránci konečně jednají proti brutálnímu a zkorumpovanému režimu. Mají málo jídla, vysokou inflaci a žádná lidská práva.“ V pondělí Trump sdělil, že v Íránu nadešel „čas na změnu“.

Británie vyzvala Írán ke smysluplné debatě. „Měla by se zahájit smysluplná debata o legitimních a důležitých tématech, na něž demonstrující upozorňují. Očekáváme, že to íránské úřady umožní,“ sdělil v úterý mluvčí britské premiérky Theresy Mayové.

Izrael už v pondělí podpořil demonstranty, Německo je znepokojeno tím, že při protestech umírají lidé. Turecko v úterý vyjádřilo znepokojení nad tím, že se protesty rozrůstají a přinášejí také násilí. Syrské ministerstvo zahraničí projevilo solidaritu se spojeneckým Íránem a v prohlášení odsoudilo údajnou americkou a izraelskou podporu demonstrantů. Uvedlo, že vměšování do íránských záležitostí je nepřípustné.

Tajemník íránské národní bezpečnostní rady Alí Šamchání prohlásil, že některé země vedou proti Íránu válku prostřednictvím internetu a sociálních sítí. Za nepokoji v Íránu jsou podle něj USA, Británie a Saúdská Arábie. „Asi 27 procent nových příspěvků na sociálních sítích zaměřených proti Íránu pochází od saúdskoarabské vlády. To, co se děje v Íránu, za pár dní skončí, není důvod se ničeho obávat,“ řekl.

Současné protesty se hodnotí jako největší od znovuzvolení bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2009. Tehdy zemřelo podle oficiálních údajů kolem 30 lidí, podle neoficiálních až dvojnásobek. Ahmadínežád byl zvolen podruhé jako kandidát konzervativců a mnozí Íránci tvrdili, že volby byly zmanipulované. Někteří z protikandidátů se pak ocitli v mnohaletém domácím vězení.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue