Pohled na mapu, která zobrazuje aktuální rozložení sil v Sýrii, připomíná opravdu pestré omalovánky. Islámský stát už většinu území ztratil, desítky povstaleckých skupinek však stále soupeří s režimem Bašára Asada o velkou část Sýrie. Rebelové se dlouhých sedm let snažili Asada zbavit moci se zbraní v ruce. Neuspěli. Konflikt uvázl na mrtvém bodě.
Mír v Sýrii cizí vojáky nevyžene. O vliv se bude prát Rusko i Írán |
Střety armád sice i nadále pokračují, jedinou cestou k míru je však vyjednávání. Pro povstalce má poněkud hořkou pachuť, protože Asad má podle mnoha expertů na Blízký východ vůbec nejsilnější pozici od vypuknutí konfliktu v roce 2011. I přes výzvy k rezignaci v prezidentském úřadu zřejmě zůstane až do roku 2021, kdy mu skončí druhý mandát.
Zlomem v syrském konfliktu byla, a to nejen pro Asada, intervence ruských vojsk. Damašku se s ruskou silou v zádech podařilo obsadit velká území, která až donedávna držel Islámský stát. Osvobození se dočkal Homs, Aleppo i Dajr az-Zaur. O území přicházejí také povstalci. Syrská armáda například před pár dny poprvé za mnoho let vstoupila do provincie Idlíb.
Ani Asad však jen hrubou armádní silou celou Sýrii nezíská. O to méně, že jeho největší spojenec Rusko před pár dny ohlásilo částečné stažení vojsk. Z aktuální situace na bojišti vyplývá, že vládní vojska a jejich zahraniční spojenci ovládají přes polovinu území Sýrie, uvádí agentura AP. Pokud Asad zavelí k útoku na rebely ovládanou Ghútu či severní část Idlíbu, uvadající konflikt se může opět naplno rozhořet.
Putin se hlásí o slovo
Damašek se dříve nebo později bude chtít vypořádat také s „kurdským problémem“. Kurdské jednotky na severu země drží rozlehlá území. Asad už tamní bojovníky označil za zrádce, protože spolupracují s nepřítelem. Kurdské jednotky se dlouhodobě spoléhají na výzbroj a výcvik od Spojených států. Byly hlavní silou v boji proti Islámskému státu, zejména v baště této teroristické organizace Rakká.
O slovo se zřejmě ještě přihlásí Rusko. Jak už bylo řečeno, Asad by jen těžko bez pomoci Vladimira Putina porazil Islámský stát. Ten posloužil rovněž jako dobrá záminka pro vstup ruských vojsk do Sýrie. Bombardování povstaleckých pozic bylo pro syrský režim příjemným bonusem. Ruská pomoc však nebyla nezištná.
Kreml si už během vojenského nasazení dojednal výhodné pronájmy letecké základny ve městě Hmímím a doky v přístavním městě Tartús. Putin však na sebe strhává pozornost i v politické rovině syrského konfliktu. Ženevská mírová jednání probíhají ve stínu dialogu vedeného v kazašské Astaně, kde už byly v minulosti vyjednány čtyři mírové zóny vytyčené na území Sýrie. V Soči zase o Sýrii vyjednávalo společně s Putinem Turecko a Írán. Tedy země, které mají na dění na Blízkém východě klíčový vliv.
Pyrrhovo vítězství?
Část moci předal Asad dobrovolně zahraničním spojencům. V čele Sýrie se však v posledních letech snažil udržet za každou cenu. Odstoupení odmítal i ve chvíli, kdy jeho režim čelil mezinárodnímu tlaku kvůli nasazení chemických zbraní. Takřka sedm let války zdevastovalo nejedno velké město. V troskách skončil Homs, Aleppo i Rakká.
Jednání v AstaněPodle zmocněnce OSN pro Sýrii Staffana de Mistury vznikne skupina, která bude jednat o propuštění vězňů v Sýrii. Mohl by to být první krok k řešení syrské krize, řekl de Mistura, který se v pátek připojil k účastníkům astanského setkání o Sýrii. Bašár Džaafarí, který vede syrskou vládní delegaci jak v rozhovorech pořádaných OSN, tak v Astaně, dnes řekl, že Damašek požaduje okamžité a bezpodmínečné stažení cizích armád ze Sýrie. Prohlásil, že Sýrie považuje přítomnost tureckých vojáků za zjevnou agresi stejně jako záměr USA ponechat v Sýrii část svých vojáků. Turecko i USA stály v konfliktu na straně oponentů Damašku. Zdroj: ČTK |
Země přišla o velkou část infrastruktury a nemocnic. S Asadem u moci se navíc nedají očekávat větší investice od západních mocností. Konflikt navíc vyhnal z domovů miliony lidí. Velká část z nich skončila v uprchlických táborech v Jordánsku a Libanonu, zbytek hledá lepší život v Evropě.
Profesorka Rula Jebrealová z univerzity v Miami uvádí, že Asadovi se nedaří zemi řídit z dlouhodobé perspektivy. Vzpoura proti vládě podle ní bude pokračovat do té doby, dokud syrský lid nezíská svobodu. „Asad zvítězil co se týče strategické války. Může se však jednat o Pyrrhovo vítězství, protože nepřinese mír ani stabilitu,“ uvedla Jebrealová na blogu Carnegie Middle East Center’s Diwan.