Herec Zdeněk Piškula v diskusním pořadu Rozstřel na iDNES.tv (13. prosince 2016)

Herec Zdeněk Piškula v diskusním pořadu Rozstřel na iDNES.tv (13. prosince 2016) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Děti nejsou hloupé, proto chci do pohádek vnést inteligenci, říká Piškula

  • 10
Zatímco v pohádkovém filmu Jana a Zdeňka Svěrákových Tři bratři byl Zdeněk Piškula ještě chlapcem, v novém snímku Nejlepší přítel se na první svátek vánoční představí už v roli dospělého muže. „Je příjemné, když už vás i scenáristé a režiséři začnou vnímat jako dospělého člověka,“ přiznává v rozhovoru pro 5plus2.

Natáčení pohádkového příběhu Nejlepší přítel bylo pro Zdeňka Piškulu o to komplikovanější, že v té době zrovna maturoval. „Bylo to docela velké peklo,“ přiznává. Na učení tehdy příliš času neměl. „Nakonec jsem ale prolezl. Teď mám do května práci, takže se za studiem nijak nehrnu a spíš se učím prací,“ přemýšlí o své budoucnosti.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

V nové vánoční pohádce Nejlepší přítel už jste konečně za muže, kdežto ve Třech bratrech jste byl ještě chlapcem. Jak jste tenhle herecký posun vnímal?
Je to příjemné, když už vás i scenáristé a režiséři začnou vnímat jako dospělého člověka. V přístupu to tentokrát už bylo znát. I já sám jsem se snažil k té postavě přistupovat jinak. 

Jak to myslíte?
Přijde mi, že v poslední době jsou pohádkové postavy hrozně jednoduché, což mi připadá docela hloupé. Proto jsem se do toho snažil vnést i nějakou inteligenci. Nechci, aby to znělo nějak povýšeně. Myslím tím, že mnohdy mají postavy třeba jen jedinou vlastnost, která je celkově definuje. Přitom děti nejsou hloupé a podle mě dokážou pobrat mnohem víc. Měli bychom na to víc myslet, protože to dětem rozhodně neuškodí. Natáčení pohádky zní jako taková idylická věc. 

Je to tak i ve skutečnosti?
Celé tohle natáčení probíhalo úplně v klidu a neslo se ve velmi pozitivním duchu. Měli jsme tam nějaké komplikace, ale ty byly spíš ze strany přírodních složek. 

Přírodních složek?
Na zámku, kde se asi deset dní točilo, mají pávy. Jenže oni hrozně ječí, takže nám svým křikem několikrát přerušili dialogy a muselo se přetáčet nebo dodá- vat postsynchrony. Pak také občas zasáhl do práce celodenní déšť, ale to je taková klasika. 

Kdy jste zaznamenal tu změnu, že vás lidé z branže a třeba i novináři přestali brát jako dítě?
Například zpěvačka Ewa Farna s touhle věcí měla coby původně dětská hvězda ze začátku problém. Během poměrně krátké doby jsem se hodně vytáhl do výšky, a tak nějak jsem celkově zmužněl a mám pocit, že jak lidé vizuálně vnímají, tak k tomu i přistupují. Také je to určitě dané tím, jak s nimi já sám jednám a komunikuju. Ukazuju jim, že nechci, aby se mnou jednali jako s malým klukem. 

Takže jste se naučil trochu si dupnout?
Spíš jsem se naučil říkat ne. Vždycky jsem byl takový, že jsem na všechno říkal ano, ale teď, když se mi nechce, tak už nejsem obětí přání někoho jiného. 

Jak je to vlastně s vaším studiem na konzervatoři? To kvůli natáčení StarDance a dalším projektům dostávalo celkem zabrat, že?
Už mám dostudováno. Když jsem točil pohádku Nejlepší přítel, tak jsem současně s tím maturoval, což bylo docela velké peklo. Učil jsem se dohromady asi tři nebo čtyři dny. Nakonec jsem ale prolezl. Teď mám do května práci, takže se za studiem nijak nehrnu a spíš se učím prací. 

Na čem konkrétně teď pracujete?
Nedávno jsem natočil seriál Lajna (komediální internetový seriál z hokejového prostředí, pozn. red.) a od ledna mě čeká natáčení filmu Zlatý podraz o československých basketbalistech v režii Radima Špačka. Obojí se týká sportovní tematiky. 

Zdeněk Piškula

■ Narodil se 25. června 1998 v Praze. 

■ Poprvé na sebe coby herec upozornil v retro seriálu Vyprávěj, a to rolí malého Jana Dvořáka. 

■ Známým u široké veřejnosti se ale stal až o několik let později, když jej režisér Jan Svěrák obsadil do úspěšné pohádky Tři bratři. 

■ Loni vyhrál taneční soutěž StarDance, k čemuž mu pomohla i jeho sportovní průprava – dlouhé roky totiž hrál fotbal a později také tancoval breakdance.

Zdeněk Piškula

Ke kterému sportu máte vy sám nejblíž?
Naštěstí k žádnému. Tím chci říct, že jsem otevřený prakticky všem sportům, což je pro mě v mé profesi lepší. Jinak jsem začínal jako kluk klasicky s fotbalem. Hrál jsem šest let profesionálně, pak jsem se dal na breakdance a potom na škole přišly na řadu různé pohybové jevištní aktivity.

Takže si vlastně až na place doplňujete sportovní průpravu.
Vlastně ano. Kvůli filmům se učím různé věci, jako je jízda na koni, horolezectví a tak různě. V případě seriálu Lajna to byla obzvlášť výzva – vystoupit ze své komfortní zóny a máknout na sobě tak, abych do dvou měsíců působil jako profesionální hokejista. S hokejem jsem do té doby neměl žádné zkušenosti. 

O velký posun ve vaší kariéře se postaralo také vaše loňské vítězství ve StarDance. Ještě pořád tančíte s vaší soutěžní partnerkou Veronikou Lálovou?
Tančím, kdykoli je to možné. Doteď mě to baví a vlastně mě to bavilo i před StarDance, jenom jsem to pořádně neuměl. Tím nechci říct, že teď umím ně- jak pořádně tančit, ale aspoň vím, jak se to počítá. (smích) S Veronikou jezdíme po plesech, kde vystupujeme, takže nám pomalu začíná sezona. Je to příjemné, protože si v podstatě jedu zatančit a ještě za to dostanu zaplaceno.

Zdeněk Piškula byl hostem Rozstřelu: