Katalánští separatisté si udrží absolutní většinu, ukazují výsledky

  • 567
Separatistické strany v Katalánsku si po čtvrtečních předčasných volbách udrží v regionálním parlamentu absolutní většinu. Vyplývá to z výsledků po sečtení asi 80 procent hlasů. Na prvním místě ale zatím je promadridská strana Ciudadanos. K volbám přišlo 82 procent voličů.

Po sečtení téměř 90 procent hlasů mají separatistické strany Společně pro Katalánsko (JxCat), Republikánská levice Katalánska (ERC) a Kandidátka lidové jednoty (CUP) ve 135členném parlamentu 70 mandátů. Je to zatím o tři méně než po volbách v roce 2015.

Zatím vede strana Ciudadanos, která je proti odtržení Katalánska od Španělska a která by získala 36 křesel. O dvě méně má zatím v koalice katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta JxCat. Třetí je nyní ERC se 32 mandáty.

Pokud se rozložení sil po sečtení všech hlasů nezmění, budou výsledky ranou pro španělskou vládu. Madrid vyhlásil tyto předčasné volby právě proto, že doufal v oslabení separatismu v Katalánsku. Rekordní volební účast činí 82 procent, tedy o sedm procentních bodů více než v roce 2015.

Velký exodus pokračuje, z Katalánska už „prchlo“ tři tisíce firem

Na výsledky netrpělivě čekají i lídři politických stran. Zatímco vedení většiny katalánských stran se sešla v Barceloně, lídr jedné z nich Carles Puigdemont sleduje sčítání z Bruselu, kam uprchl před trestním stíháním. V Madridu dorazili do národních centrál svých stran lídr socialistů Pedro Sánchez a předseda lidovců a španělský premiér Mariano Rajoy.

Podle deníku El País jsou katalánské volby nejsledovanější od obnovení demokracie ve Španělsku před téměř čtyřiceti lety. Na organizaci hlasování se podílí 65 tisíc lidí, na bezpečnost v ulicích dohlíží 10 tisíc katalánských a asi tři tisíce španělských policistů. V pohotovosti jsou dva tisíce dalších členů bezpečnostních složek.

U mnoha z téměř 2 700 volebních místností se od rána tvořily dlouhé fronty. K volebním urnám přišlo do 18:00 přes 68 procent voličů. Průběžná účast byla už tehdy o více než pět procentních bodů vyšší než v roce 2015.

Podle Juana Antonia Puigservera, zástupce ministerstva vnitra pověřeného dohledem nad průběhem voleb, se hlasování obešlo bez větších incidentů. „Události byly běžné jako při jiných volbách, například pozdní příchod členů volebních komisí,“ řekl. 

Svůj hlas odevzdala během dne například starostka Barcelony a členka volební koalice En Comú-Podem (Společně můžeme; ECR) Ada Colauová. Čtvrtek označila za „historický“ a vyjádřila naději, že se výjimečnost nynějšího hlasování projeví i na vysoké volební účasti. 

Hlas do volební urny vhodil i jeden z ministrů sesazené katalánské vlády Jordi Turull, kterého úřady držely kvůli říjnovému vyhlášení nezávislosti donedávna ve vazbě. Volila například i Marcela Toporová, manželka bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, který před hrozícím zatčením uprchl do Belgie.

„Dnes znovu dokážeme sílu nezničitelného lidu,“ napsal na Twitteru Puigdemont. „Ať nás duch 1. října vždy provází,“ dodal s odkazem na den konání referenda o nezávislosti Katalánska. Puigdemont už dříve uvedl, že by se v případě vítězství své strany vrátil z Belgie zpět domů.

Pokud ani separatisté, ani promadridské strany (socialisté, lidovci a Ciudadanos) nezískají absolutní většinu, budou jednání o vládě obtížná. Nový katalánský parlament má zasednout do dvaceti pracovních dnů od voleb. Poté má jeho vedení do deseti pracovních dnů navrhnout kandidáta na katalánského premiéra, jehož schvaluje celý parlament.

Boj o budoucnost Katalánska

Volby vyvolala ústřední španělská vláda poté, co v říjnu kvůli separatistickým snahám regionálního vedení převzala přímou správu nad autonomním Katalánskem. Madrid si od nich slibuje, že separatistické strany ve volbách ztratí absolutní většinu, kterou měly v katalánském parlamentu od minulých voleb z roku 2015. 

Katalánská krize

Bývalé katalánské vedení naopak doufá v silnější mandát od voličů pro jednání o nezávislosti. Tu vyhlásil v rozporu se španělskou ústavou katalánský parlament 27. října a Madrid týž den se souhlasem španělského Senátu parlament rozpustil a odvolal tamní vládu.

Sesazená katalánská vláda i několik členů bývalého vedení katalánského parlamentu čelí nyní u madridského soudu obvinění ze vzpoury. Někteří z nich přitom znovu kandidují v čtvrtečních volbách a dva exministři jsou od začátku listopadu ve vazbě. 

Ve vězení bylo i několik dalších exministrů, kteří byli posléze propuštěni na kauci. Pět členů sesazené katalánské vlády, včetně expremiéra Carlese Puigdemonta, uteklo do Bruselu a v případě návratu do Španělska jim hrozí zatčení.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video