Kolekce čerpá z dílů, které vyšly na Nintendu 64, GameCubu, Wii a pár kousků je i z Wii U. Hry jsou samozřejmě uzpůsobené možnostem handheldu 3DS, které nepodporuje pohybové ovládání. Sto her – to už je slušná porce a přidaná hodnota. A také ten největší klad hry.
Mario Party: The Top 100
Je jedno, jestli budete obkreslovat čáru v Trace Race, házet balony na koše v Three Throw nebo sekat dříví v Logger Heads. Základ těchto her je primitivní, ale zábavný a hlavně: skvěle se hodí pro hraní ve více lidech.
Mario Party: The Top 100 ovšem není typický díl v sérii. Soustředí se na hry, zatímco upozaďuje jeden ze základních stavebních kamenů, tedy hraní na hrací desce. Ta v rámci režimu Mingame Match obsahuje všechny náležitosti: hází se tedy kostkou, sbírají a používají předměty, škodí soupeřům a samozřejmě přetahuje o mince a hvězdy. Lze samozřejmě taktizovat, ale není to e-sport, záleží hodně na náhodě. Díky tomu si lze hru užít i s mladšími dětmi. Problém spočívá v tom, že deska je pouze jedna. A malá.
Mario Party: The Top 100
Hry lze samozřejmě hrát i jednotlivě podle libosti, spoustu jich je však třeba otevřít v režimu Minigame Island, což není nic náročného. Dále už tu máme jen Championship Battles, kde se hraje na počet vítězství ve třech nebo pěti minihrách. Mnohem zajímavější je tak obdoba Decathlon, v níž se hraje pět nebo deset miniher na body, které se postupně sčítají. A to je vše. Působí to tak, že vývojáři investovali většinu času do miniher a na ten zbytek okolo jim už žádný nezbyl.
Mario Party: The Top 100
Asi vám došlo, že hrát Mario Party osamocen je podobné jako chodit sám na pivo do hospody. Sice to jde, ale s kamarády je to mnohem lepší. V tomto případě je třeba sehnat alespoň jednoho dalšího nadšence s 3DS, ideálně však tři. Hra postačí jedna, zbytek se připojí přes Download Play (ujistěte se, že mají všichni aktuální firmware). Hráli jsme doma na New 3DS XL a starém 3DS a nenastal jediný problém. Zařízení se rychle propojí a můžete hrát. Zbylé hráče doplní počítačem ovládání soupeři s nastavitelnou obtížností ve třech stupních.
Kvality Mario Party: The Top 100 by přitom vynikly někde úplně jinde, a to na Switchi. Stačilo by odpojit Joy-Cony a hrát kdekoliv, hře by přitom slušelo i hraní na televizi. Pochybuji totiž, že se parta čtyř lidí s 3DS, která by si ráda zahrála tento díl Mario Party, sejde někde jinde než na srazu nintenďáků. Naproti tomu Switch s další sadou Joy-Conů není nic nereálného. Tak snad se brzy dočkáme Mario Party 11.
Dnešní kousek se mi hodnotí těžko. Pokud nemáte v rodině další 3DS nebo kámoše, se kterým byste si zahráli, Mario Party: The Top 100 si nekupujte. Minihry jsou sice fajn, ale hrát je jen proti počítači není ono. Na druhou stranu už ve dvou lidech je to výborná zábava a tady vynikne vysoký počet her, ať už je hrajete v kterémkoliv režimu. Co hře chybí? Kromě hracích desek ještě pár dalších režimů. Tak snad příště.
