Unikátní pohled do propasti Žebračka je zatím turistům zapovězen, Zlaté Hory se to ale chtějí pokusit změnit. | foto: Rostislav Hányš, MF DNES

Zlaté Hory už jednají o koupi areálu pro vyhlídku do propasti Žebračka

  • 1
Zlaté Hory na Jesenicku, které nedávno otevřely Poštovní štolu, chystají pro turisty další tahák. Poodhalit tamní zlatokopeckou minulost jim má obří propast Žebračka, která je nyní kvůli bezpečnosti nepřístupná a střežená kamerami. V budoucnu by se však mohla otevřít veřejnosti, plán už posvětili zlatohorští zastupitelé.

Město se nyní snaží od státního podniku Diamo, který území před propadlou štolou vlastní, vyjednat koupi areálu, aby jej poté mohlo zabezpečit a ukázat úžasný výtvor lidských rukou a přírody lidem. O zpřístupnění mimořádné atrakce uvažují Zlaté Hory už řadu let, v minulosti se však soustředily na úpravy Poštovní stoly.

„Chtěli bychom vybudovat záchytné parkoviště a vyhlídkovou plošinu na hraně propadliny, odkud by se lidé mohli na Žebračku bezpečně dívat,“ přiblížil starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Turisté se mohou dostat k propadlině ještě blíž, pokud se podaří zpřístupnit nedalekou podzemní chodbu, která vede až k zadní stěně Žebračky.

Záležet bude na Diamu. Pokud městu kývne, může být vyhlídková plošina u propasti otevřena v řádu několika let, Zlatohorští nevylučují ani letošní rok. Úpravy podzemní chodby vedoucí k zadní stěně Žebračky by podle starosty byly záležitostí další navazující etapy.

Terén měli experti za stabilní, pak náhle vznikla obří propast

V prostoru Žebračky se těžilo především ve 20. století, ale odborníci zde nalezli stopy i po středověké těžbě. Novodobé dobývání zahájené v 70. letech vytvořilo ohromný podzemní prostor.

Odborníci tehdy považovali terén nad dobývkou za stabilní a nepředpokládali, že se může propadnout. V roce 1985 se však zemina dala do pohybu a nejdříve se objevil jen zhruba metrový otvor, následně se ale propadla i hornina v okolí

 V dole tehdy naštěstí nebyli žádní horníci, nicméně vznikla obří propast dlouhá téměř 120 metrů, hluboká 33 metrů a široká přes 60 metrů.

„Jsou zde viditelné stopy po bývalé těžbě. Pokud se podaří místo zpřístupnit, bude to prvořadá turistická atrakce,“ míní odborník na zlatohorské podzemí Jan Kotris.

Historie těžby zlata je velký tahák pro turisty

Původně měla být propast zasypána, došlo však jen k odstřelení nestabilní horniny a v roce 1994 ministerstvo kultury prohlásilo jedinečný výtvor za přírodní památku.

Snaha zasypat Žebračku se zopakovala v roce 2011 na příkaz Báňského úřadu, památkáři však opět zasáhli. Přestože je tak štola už 23 let památkou, očím veřejnosti dosud zůstávala skrytá.

Zlaté Hory se snaží co nejvíce návštěvníkům přiblížit zdejší mnohasetletou historii těžby zlata. Je zde zlatokopecké muzeum, zlatokopecký areál s replikami středověkých těžebních zařízení a před několika lety otevřely zmíněnou středověkou Poštovní štolu.

Zpřístupnění Žebračky vítá i Sdružení cestovního ruchu Jeseníky. „Historie těžby zlata je velký tahák pro turisty. Je dobré, že se Zlaté Hory snaží hledat nové projekty, které těžbu zlata přiblíží,“ sdělila šéfka sdružení Lenka Dusová.

27. června 2015