Seemanová nejprve v dopoledních rozplavbách posunula Kolářové výkon o čtyři setiny na 24,89 sekundy.
„Jsem šťastná, že se mi to povedlo. Jelo se mi super, cítila jsem sílu záběru, neplácala jsem se,“ tvrdila coby čerstvá rekordmanka. Navlečená v sytě růžových plavkách ještě rozdýchávala svůj svižný souboj s vodou.
Neděle na ME |
O chvíli později při ženské polohové štafetě sedmnáctiletá plavkyně zvládla nejkratší kraulařskou trať ještě lépe - za 24,35.
Jelikož byla finišmankou, nemohl se jí takový čas započítat jako nový národní rekord. Své pár hodin staré maximum tak vylepšila, až když plavala sama za sebe.
V semifinále svého individuálního závodu utloukla dva bazény za 24,57. Stačilo to na dělené dvanácté místo. „Říkaly jsme si s trenérkou, že by bylo dobré jet v semifinále podobně jako při štafetě. A to se povedlo,“ těšilo sedmnáctiletou kraulařku.
Talentovaná Češka v uplynulých dnech nezářila, hlavně po svém představení na stovce. „Tu bych radši nekomentovala.“ Neúspěchy ji zdravě naštvaly.
Na start se před bojem o finále kraulařského sprintu postavila hodně nabuzená.
„Byla jsem naštvaná, na sebe, na celé okolí. Šla jsem rozbít bazén a vydat ze sebe všechno, co šlo. To se podařilo a jsem super ráda,“ jásala před hloučkem novinářů.
Nadšení jí pumpovalo žilami, když přicházela do mixzóny, energicky odhodila pár bot a široce se usmívala.
„Nechápu, že ta padesátka takhle letí. Navíc na konci dne. Je to hrozně hezké zakončení celého mistrovství,“ nemohla uvěřit tomu, co v Royal Aréně zrovna předvedla.
I přes veškerou radost si při hodnocení svých výkonů na kontinentálním měření sil počínala střízlivě: „Bylo to průměrné. Jsem průměrně spokojená.“
