Poprvé v životě si vyzkoušela finále na velké akci.
Pocítila atmosféru, jež boje o medaile v zaplněných halách přináší. Tisícovky diváků tleskají, pískají, vískají a skandují. Hlasatel před startem představí všechny závodnice.
Horská bojovala na plaveckém ME o medaili, Baumrtové uniklo finále |
„Užívala jsem si to, jak říkají moje jméno a všichni koukají jen na mě. To je prostě úžasné,“ nadšeně líčila své čerstvé zážitky dvacetiletá plavkyně.
Ve finále si opět vylepšila osobní rekord, tentokrát na dvě minuty a 9,80 sekundy. Tak rychle zvládla zaplavat padesát metrů na čtyři způsoby.
Motýlek, znak, prsa a na závěr kraul. Nikoliv jako zlatá tečka, nýbrž spíše jako pohřebiště medailových nadějí.
Horská právě na tomto úseku přišla o naději získat cenný kov. Poté, co se po prsařské padesátce prodrala na třetí příčku, došly jí síly.
Finále jako odměna
„Věděla jsem, že prsa jsou úsek, kde můžu hodně nahnat. A naopak jsem věděla, že kraul je moje největší slabina. Holky proti mně mají finiš silnější, bylo jasné, že tam budu strádat,“ popisovala.
Nesmutnila, na novináře se drobná blondýnka usmívala.
Šesté místo, kam se nakonec propadla, Horská označila za úspěch. „Jsem moc spokojená, nečekala jsem to. Když jsem viděla přihlášené časy, tak jsme si říkali, že by bylo fajn, kdybych se do finále dostala. A to, že jsem tam byla, považuji za úspěch.“
První finále na elitní scéně bere jako zkušenost. A hlavně motivaci do budoucna.
Svěřenkyně italského kouče Paula Bossiniho si jej napoprvé chtěla hlavně užít.
Na startovní blok v Royal Aréně se Horská postavila bez zbytečné nervozity. „Šla jsem si to užít, říkala jsem si, že mám finále za odměnu. Nastupovala jsem s úsměvem a hlavou mi běželo, že ať to dopadne, jak to dopadne, tak budu spokojená.“
Dopadlo to nad očekávání dobře, byť kraulařské záběry rychle rozehnaly bronzový odlesk lesknoucí se na hladině.
