Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy (2. prosince 2017).

Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy (2. prosince 2017). | foto:  Michal Šula, MAFRA

Mosty v Česku padají, kontroly a údržba se podceňují, zlobí se experti

  • 166
České stavebnictví je plné systémových chyb. Je téměř 70 let zanedbávané a podfinancované. Ve svém prohlášení to tvrdí experti z České asociace konzultačních inženýrů. Podle ní je 108 mostů v havarijním stavu. „Údržba zkrátka není tak populární jako klepání na základní kameny,“ říká prezident asociace Martin Zuštík v rozhovoru pro iDNES.cz

V prohlášení, které jste vydali po zřícení lávky (celé prohlášení najdete v tomto dokumentu) píšete, že se jedná o systémové chyby českého stavebnictví. Byla tedy trojská lávka jen špičkou ledovce?
Všimněte si, že nejde o izolovaný incident. Došlo ke zřícení rozestavěného mostu na trať ve Studénce, zřícení neodborně demolovaného mostu ve Vilémově, sesuvu na dokončené, ale neprovozované dálnici D8, zřícení střechy novostavby sportovní haly v České Třebové a dalším incidentům. To ukazuje na systémové problémy v oboru, které je třeba naléhavě řešit. Pouze shodou okolností neměly uvedené události v některých případech ještě mnohem katastrofálnější následky. Údržba infrastruktury, a to nejen té dopravní, je zanedbávána již od roku 1948. Havárie vodovodů, výbuchy plynových rozvodů a zřícení mostů jsou jen výrazné projevy dlouhodobého podceňování a zanedbávání údržby a jejího financování. Podfinancování údržby infrastruktury a takto vzniklý skrytý dluh se dá odhadovat na stovky miliard.

Jaké jsou tedy vyhlídky do budoucna, pokud se situace nezačne rázně řešit?
Mosty se budou uzavírat, neuzavřené v havarijním stavu můžou padat. Státní rozpočet se bude muset začít řešit podle reálných potřeb a ne podle popularity opatření do nadcházejících voleb.

Je podle Vás zřícení trojské lávky dostatečným impulsem k tomu, aby se s českým stavebnictvím začalo něco dělat, nebo bude „zapotřebí“ katastrofičtější události?

Nechceme být cyničtí, ve smyslu „kdyby spadl Libeňský most s dvěma přecpanými vozy tramvaje…“ Hrozba dalších nehod tu je. Stále vyšší procento mostů spadá do kategorie  V (špatný), VI (velmi špatný) a VII (havarijní). V současnosti je v české republice 128 mostů v havarijním stavu, 847 ve velmi špatném stavu a 2567 ve špatném stavu. To dokládá neustále se zhoršující situaci.

Vaše asociace se na tento stav dlouhodobě snaží upozorňovat pomocí různých petic a výzev. Jakým institucím je adresujete a jaké jsou jejich reakce?
Na každém ročníku konference Mosty je zařazen problém údržby a stavebního stavu mostů jako prioritní téma. Z některých těchto konferencí (a nejen z nich) byly poslány petice s varováním o havarijním a nebezpečném stavu mostů do Poslanecké sněmovny, na Ministerstvo dopravy ČR, Předsednictvo vlády a další dotčené instituce. Výzvy ale zůstávají bez jakékoliv odezvy a bez rozhodné politické podpory se situace řešit nedá.

Copak se ze zákona nemusí provádět kontroly?
Musí, ale kontrolní činnosti jsou často nedostatečně financované a jejich mnohdy velmi nepříjemné výsledky bývají bagatelizovány.

To zní, jako by někdo nechtěl problém řešit a tak ho „zametl pod koberec.“ Děje se to?
Pokud jste pracovníkem obecního úřadu v Černošicích a máte rozhodnout o uzavření lávky, bez které to budou mít rodiče s dětmi do školky 15 km, myslíte, že starosta bude z Vašeho návrhu na uzavření lávky nadšený? Problém je na jedné straně už samotné odborné posouzení stavu konstrukce a financování řádné rozsáhlé diagnostiky, na druhé straně odbornost u odpovědného vlastníka nebo správce infrastruktury.

V Česku je 108 mostů v havarijním stavu

Mostů, které jsou v neuspokojivém stavu, přibývá rychleji, než se daří mosty obnovovat a přestavovat. Jednou z příčin je nedostatek finančních prostředků, chybějí i kvalifikovaní stavebníci a specializované firmy s odpovídajícím vybavením a zkušenostmi. Uvedla to v tiskové zprávě Unie mostařů České republiky.

Podle unie, která má kolem 90 členů z řad odborníků, je nyní na silnicích a dálnicích v Česku 108 mostů v havarijním stavu, posledních letech jejich počet mírně roste. Za velmi špatný unie označila stav dalších 827 mostů. (ČTK)

Takže mosty spravují nedostatečně kvalifikovaní lidé?
Abychom si dobře rozuměli, nejde o odbornost stavebních firem a jejich personálu, ta je zajištěna a kontrolována ze zákona. Problémy jsou spíše na straně investorů a státních orgánů , zejména pak stavebních úřadů a obecních samospráv menších obcí. Chyby v rozhodovacích procesech mají za následek neúměrně dlouhé doby přípravy staveb a tlak na nejnižší cenu bez ohledu na kvalitu, životnost a náklady údržby.

Vraťme se ještě ke kontrolám. Jak si představujete systém nezávislé kontroly projektů, o který už léta usilujete?
Nezávislou kontrolu projektů a jejich realizace musí objednat a financovat investor u odborných firem, a to zejména u složitých staveb, které slouží veřejnosti (např. mosty, sportovní stavby, přehrady, obchodní centra). V počáteční fázi projektu by se měla kontrolovat zejména statická koncepce a přiměřenost nákladů, během provádění i pomocné konstrukce. Příkladem je britská norma pro dopravní stavby, kde se u nejsložitější kategorie staveb požaduje souběžný výpočet jiným softwarem a kontrola dokumentace.

Odbočme nyní do obecné roviny. V úvodu jste zmiňoval, že systémové chyby se netýkají jen mostů, ale dotýkají se i dalších staveb. Co se v českém stavebnictví dělá dlouhodobě špatně?

Je podceňována samotná příprava staveb, zejména kvalita jejich návrhu. Problém je hlavně v kvalitě projektových prací, kdy není dost času a peněz na řádné provedení návrhu a jeho posouzení s ohledem na dlouhodobou životnost a náklady údržby. Údržba také není tak populární jako klepání na základní kameny a otevírání právě dokončených staveb. Rozhodnutí zásadního rozdělení prostředků mezi novou výstavbu, rekonstrukce a údržbu je na politicích. České stavebnictví je ale obecně velmi kvalitní. Stavbaři pouze realizují to, co si vysoutěží z vypsaných veřejných zakázek. Situaci lze dokumentovat na stavu silnic II. a III. tříd, jejichž správu stát přesunul na kraje, ale nedal jim na údržbu a rekonstrukce přiměřené financování.

Martin Zuštík

Je prezidentem České asociace konzultačních inženýrů a ředitelem společnosti Technoprojekt. 

Studoval na VUT v Brně a na Univerzitě Karlově v Praze. 

Od roku 2016 je členem krajského zastupitelstva Ostravy za ANO.

V čem se Česká republika liší od zemí s rozvinutým stavebnictvím?
Zásadní rozdíl je v přístupu politiků, kteří přijímají klíčová rozhodnutí. Například v Německu kancléřka Merkelová odvrátila krizi ve stavebnictví dvojím poskytnutím finanční injekce ve výši 80 a 90 miliard Euro. Díky tomuto zásahu pokleslo německé stavebnictví v době krize v letech 2009 až 2012 o pouhé jedno procento. U nás ve stejné době došlo k poklesu o 30 % a desetitisíce kvalifikovaných pracovníků opustily obor. V USA zase vládní administrativa respektuje prohlášení prezidenta, který označil dopravní infrastrukturu a energetiku za priority pro udržení pozice USA jako vedoucí světové velmoci.

Myslíte si, že jsme schopni se těmto zemím vzhledem k odlišným ekonomickým podmínkám vyrovnat?
Základní pořádek v údržbě je otázka zajištění bezpečnosti veřejnosti. Ekonomické podmínky jsou v takovém případě irelevantní. Je to otázka priorit a rozhodování, zejména na nejvyšší politické úrovni.

Jaké konkrétní kroky je tedy potřeba podniknout?
Problém je v nastavení systému a dodržování pravidlech, spolu s nutností modernizovat na všech úsecích. Na Ministerstvu pro místní rozvoj by mohla vzniknout nová „Sekce veřejného investování a výstavby“ pro metodické řízení celého oboru napříč ministerstvy. Roli ministerstva pro veřejné investice a výstavbu by mohlo zastat stávající Ministerstvo pro místní rozvoj, aniž by se zřizovalo nové. Je taky vysoce pravděpodobné, že bude nutné ve věci přípravy, plánování a realizace veřejných investic přijmou zákon.

To by mohly být úkoly pro nastupující nově vládu. Máte pro ni nějaká doporučení nebo rady?
S nadějí očekáváme, že nová vláda uchopí veřejné investování a výstavbu pevně a promyšleně. Je mimořádně důležité, aby se veřejné investování v oblasti výstavby dostalo na standardní úroveň, obvyklou ve vyspělých zemích a investice vč. jejich přípravy se nepořizovaly za podnákladové ceny. Systém musí vést zadavatele k tomu, aby s péčí dobrého hospodáře hodnotil veřejné investice vždy celkově, dlouhodobě a s ohledem na veřejný zájem, tedy zvažoval jejich náklady za celou dobu životnosti.

O zřícené lávce v Troji mluvil v pořadu Rozstřel Petr Dolínek:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video