Lékař v Rozstřelu: Vakcínu proti chřipce z loňských virů nedoporučuji

  • 129
Chřipku lze podle psychoimunoneurologa vyléčit za tři dny. "Stačí kombinovat lapacho, echinaceu, propolis a česnek," řekl lékař Jan Šula v Rozstřelu. Sám ani nepamatuje, kdy byl naposledy nemocný. "Beru česnek, houbu reishi, občas houbu čagu. Zázvor a dostatek vitaminu C," prozradil svůj recept na zdraví.

Plošné očkování paměťovou vakcínou, vyrobenou z loňských virů, by nedoporučoval. „Pokud má někdo imunitní systém tak poškozený, pak má očkování smysl, ale jen antigeny vyrobenými z virů odebraných z letošního pacienta.“

Raději než očkování lékař doporučuje univerzální podporu naší imunity. Každý zásah do imunitního systému injekční vakcinací vyvolává podle něj reakci organismu. „Jde o to, jestli jsme si toho vědomi a umíme zvážit rizika. Myslím, že spíš nejsme. Očkování totiž může v organismu spustit cokoliv od alergické reakce po žaludeční vředy až po vznik leukémie a onkologického onemocnění. To je věděcky dokázané,“ tvrdí zakladatel psychoimunoneurologie.

Pro zdraví člověka je podle něj nezbytné také pozitivní mentální nastavení. „Neovlivním to, co dýchám, pokud musím pracovat ve v Praze, ale co mohu ovlivnit, to udělám,“ řekl s tím, že třeba 3 deci červeného denně udělá pro náš metabolismus lepší službu, než některé korigující léky.“

V některých kruzích je Jan Šula považován za šarlatána. „Dokonce jsem si sám žádal o bludný balvan. Jenže když umíte svá tvrzení dokázat a změřit, tak už nejste šarlatán,“ vzpomíná, jak o vědeckou anticenu přišel. Klasickou medicínu rozhodně nezatracuje. Naopak. „Je jako když krejčí šije šaty, ale už nerozhodne o tom, jestli se vám budou líbit nebo ne.“ Člověk by měl se podle něj měl víc vymezit vůči tomu, co má udělat medicína a co by měl pro uzdravení udělat on sám.

Tvrdí, že změna přístupu ke zdraví člověka se v Česku odehrává velmi pomalu. „V Česku je nějakých 34 tisíc lékařů a mají školu 50 let zpátky. Změnu je těžké prosadit tak rychle, musí začít na školách a tam je to pomalé.“

Módní stravovací směry, jako paleo, raw, vegetariánství a pod. považuje spíš za způsob životního stylu. „Je to podobné, jako když někdo nosí džíny a jiný oblek,“ přirovnal a dodal, že každý „styl“ trochu zavádí sektou. „Jakmile něco musíte a nesmíte, je to špatně. „Definitivně by se měla korigovat spotřeba cukru, kterého konzumujeme příliš.“ Problematický může být pro někoho i lepek.

„Lepek je nestravitelná část potravy a lepidlo, které vám zalepí střeva. Je dokázáno, že vyvolává záněty. Nevadí v určitém množství a u některého střeva, ale u hypersenzitivních lidí, to může být problém. Nově se navíc ukazuje, že kardiovaskulární problémy, jimiž trpí značná část populace, nezpůsobují tuky, ale právě polysacharidy.“

Celý záznam Rozstřelu s Janem Šulou: 

Kdo je MUDr. Jan Šula

  • Narodil se v Praze, promoval v roce 1985 v Praze na LF UK.
  • Klinickou praxi začal v České republice, následně studoval ve Švýcarsku, Itálii a Německu.
  • Po atestaci z ortopedie v roce 1991 odešel do Kanady a pak do USA, kde se na Floridě věnoval studiu významu membránových receptorů při rozvoji autoimunitních onemocnění pod vedením prof. Felixe Kaufmanna.
  • Po návratu do Evropy v roce 1993 nadále spolupracoval na vývoji přírodních preparátů pro léčbu kloubních onemocnění s pracovišti v Anglii a ve Švýcarsku.
  • Za své práce byl jako první český lékař v roce 1999 přijat do Královské lékařské společnosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
  • Další výzkum biomodulačních léčiv spojil s univerzitami ve Skotsku a Oxfordu.
  • Od roku 2007 je členem Italského řádu lékařů v Neapoli a vedoucím imunologem italské společnosti Ischia Salus.
  • Mezinárodně působí jako konzultant ve 12 zemích a je členem Oxford Research Institute of Immunology a italské psychoneuroimunologické společnosti.
  • Střídavě žije v Římě a v Andoře a v Česku konzultuje s lékaři ve skupině okolo sdružení Endala.