Žula pro pomník Díky, Ameriko! je u Plzně. Kámen je světlý, zrno hrubší

  • 2
Dva žulové kvádry pro pomník Díky, Ameriko!, které pocházejí z francouzského kamenolomu, před polednem dorazily do Třemošné na Plzeňsku, kde je specializovaná firma opracuje do finální podoby. Hotovo by mělo být do květnových Slavností svobody.

U skládání bezmála sedm metrů vysokých pylonů nechyběl architekt Jan Soukup. „Jsem velmi rád, že kámen je skutečně světlý. Měl jsem obavy, že kdyby výrazně ztmavl, na křižovatce u Americké třídy by pylony pak nebyly tolik vidět,“ řekl architekt.

Šoféři, kteří s kamenným nákladem projeli napříč celou Evropu, si bez větších problémů poradili i s posledními metry. Ze silnice museli nacouvat do poměrně úzkých vrat, vyhnout se stojícím autům a na jediný pokus dojeli až pod připravený jeřáb.

Nové pylony pro pomník Díky, Ameriko!

Pak začal specialistům teprve pořádný tělocvik. Protože kvádr je dlouhý 6,8 metru, odměřili si střed a pak od něj místa, pod kterými protáhli vázací popruhy. Přesnost byla v tomto případě základem úspěchu, protože kdyby břemeno nebylo uchyceno symetricky, manipulace s ním by byla velice obtížná. Pylony by mohly i vyklouznout a rozbít se.

„Máš to přesně naměřené? Popruh musíme vytáhnout a ještě přesunout. Teď je to přesné. Potřebuju ochranu pod popruh na kámen. Všechno sedí, teď ještě druhou stranu,“ hlásil jeden ze čtyř mužů v reflexních vestách.

Jakmile byl asi osmitunový kus žuly zajištěný, jeřáb ho začal pomalu zvedat do výšky. Po necelých pěti minutách už ležel pylon na připravených podpěrách na zemi.

Odstranění prasklých pylonů. (23. 4. 2016)

23. dubna 2016

Teď se podle Jana Soukupa bude čekat na výsledek soutěže, kdo kvádry opracuje do konečné podoby. „Vypadá to, že příroda se na těchto dvou kamenech moc nevyřádila. Je tam sice nějaká tmavá tečka, ale to k přírodě patří. Jsem rád, že kámen je světlý, i když zrno je trošku hrubší, než jsem původně myslel. Na druhou stranu, jeho struktura je dobrá. Jak budou pylony vypadat ve finále, záleží na vyleštění,“ vysvětlil Jan Soukup.

Pylony původního pomníku Díky, Ameriko! vydržely u rušné křižovatky asi dvacet let. Loni v zimě odborníci zjistili, že praskliny v nich se stále rozšiřují a zvětšují. Město proto pylony nechalo loni v dubnu podříznout a odstranit z obavy, aby se samy nezřítily.

Obrovským problémem se pak ukázalo hledání lomu, ve kterém by se daly vylomit tak velké bloky kvalitní žuly, která bude vyhovovat vzhledově i kvalitou. Nakonec takovou žulu odborníci našli až na jihu Francie.