Řecký Žid Marcel Nadjari byl do Osvětimi transportován v roce 1944, bylo mu tehdy 26 let. V Osvětimi přišel o matku, otce i sestru, píše BBC. Sám se snažil přežít za každou cenu. Dozorci z něj udělali člena takzvaného Sonderkommanda, měl tedy na starosti vyklízení plynových komor a transport těl do krematorií.
Zapomenutá vzpoura. Romové odmítli jít v Osvětimi do plynu a oddálili smrt |
„Mnohokrát jsem přemýšlel o tom, že do plynové komory vstoupím s ostatními a všechno to nadobro skončím. Touha po odplatě mi v tom vždy zabránila. Chtěl jsem žít, abych pomstil mámu, tátu i moji malou sestřičku,“ uvedl na jedné stránce rukopisu. Rozhodl se ho sepsat ve strachu, že ho nacisté jednoho dne zabijí. Uzavřel ho do termosky a pohřbil vedle třetího osvětimského krematoria.
„Krematorium je obrovská stavba s širokým komínem a patnáctkou pecí. Před plynovou komorou je jedna velká místnost, kde se lidé svlékají. Nazí vstoupí do plynové komory. Když jich je tam asi tři tisíce, zavřou se dveře a pustí se plyn. Během šesti nebo sedmi minut utrpení jsou všichni mrtví,“ popsal Nadjari. Těla posléze putovala na kremaci. „Popel jedné dospělé oběti váží asi 640 gramů,“ poznamenal si.
Tajná fotografie, která zachytila práci Sonderkommanda
Nadjari si byl jistý, že v Osvětimi zemře. Na sklonku války ho však Němci převezli do rakouského Mauthausenu, kde se mu podařilo přežít. V roce 1951 se přestěhoval do New Yorku a oženil se. O šest let později mu jeho manželka porodila dceru. Pojmenovali ji Nelli po jeho sestře, která zemřela v Osvětimi. Nadjari zemřel ve věku 53 let v roce 1971.
Moderní technologie a vzkaz nálezci
O devět let později však opět promluvil. Jeho rukopis objevil polský student. Rozmary počasí udělaly s papírem svoje. Když se k dokumentu dostal ruský historik Pavel Polian, šlo přečíst pouhých deset procent textu.
O nálezu hovořil v ruském rozhlase, hned poté ho kontaktoval počítačový expert Alexander Nikiťájev. Následující rok se snažil dokument zrestaurovat za pomoci aplikace různých filtrů.
Příběhy 20. století: Největší masová vražda Čechů za války v Osvětimi |
Podařilo se mu obnovit až 90 procent textu, posledním krokem byl překlad z řečtiny do angličtiny. První verzi zrestaurovaného dokumentu zveřejnil v listopadu mnichovský Institut moderní historie (na průběh restaurace se můžete podívat zde).
Poliana překvapilo, jak přesný odhad měl Nadjari v počtu obětí v Osvětimi. V textu zmiňuje, že zde muselo zemřít asi 1,4 milionu lidí. Podle historiků zde nacisté zabili 1,1 milionu Židů a 300 tisíc dalších lidí, většinou Poláků a sovětských zajatců. „Vězni si mezi sebou museli předávat informace o počtu přijíždějících vlaků,“ vysvětluje Polian.
Nadjari svůj rukopis opatřil úvodem v němčině, polštině a francouzštině. Prosil v něm kohokoli, kdo dokument najde, aby ho doručil na řeckou ambasádu nebo jeho příteli Dimitriosu Stefanidesovi. Válku přežilo asi 110 členů Sonderkommanda z Osvětimi. Většina z nich byli polští Židé. Jen zlomek z nich o nacistických hrůzách dokázal mluvit.
