Lukáš Richter (na snímku) býval chemikem, dnes šéfuje úspěšnému vědecko-zábavnímu centru. | foto: Marie Drahoňovská, MAFRA

Brněnská Vida! slaví. Chceme získat pavilon výstaviště, prozradil ředitel

  • 1
Ještě před čtyřmi lety se vystudovaný organický chemik Lukáš Richter věnoval farmacii, teď je už třetím rokem ředitelem brněnského VIDA! science centra. Když se hlásil do výběrového řízení na projektového manažera, pomalu nevěděl, co je science centrum.

Jsou to už tři roky, co se VIDA! otevřela veřejnosti, a jen letos ji navštívilo téměř 250 tisíc lidí. Čekali jste tehdy takový úspěch?
Až takový úspěch ne. Od začátku jsme řešili spoustu otázek, problémů a nejasností. Vznikli jsme z výzvy ministerstva školství a tomu jsme se zavázali, že nás za ten první rok navštíví aspoň 220 tisíc lidí. Bylo to takové magické číslo. Nakonec přišlo dokonce 235 tisíc návštěvníků a myslím si, že ti, kteří přišli, nelitují. Návštěvnost stále roste. V zásadě je to ale otázka jednoho škaredého víkendu v roce, který zajistí, že se ta návštěvnost o pár tisíc zvedne. Ale kdyby bylo třeba, tak známe různé možnosti, jak sem návštěvníky nalákat, ať už jsou to víkendové programy se speciálním programem či zlevněné vstupné.

Založení science centra obnáší obstarání mnoha exponátů. Kde jste brali inspiraci?
Hlavně v zahraničí, kde je celá řada podobných center, která jsou v provozu už několik desítek let. Jezdili jsme za nimi, potkávali se s lidmi, kteří mají centra na starosti, a ptali se jich na tisíce a tisíce otázek. Tehdy v České republice ta zkušenost s budováním science center nebyla.

A co třeba IQ Landia v Liberci?
To máte pravdu, ale Liberec je z Brna přece jen poměrně daleko a my jsme se s nimi v té době neznali. Teď už se známe, protože všech osm návštěvnických center v republice sdružuje Česká asociace science center (ČASC). Vědecká centra na sdílení informací fungují, nebereme se jako konkurence. V této oblasti jsou lidé z center po celém světě velmi otevření. I teď, když za námi někdo přijede a žádá nás o rady a o pomoc, tak my je s ním sdílíme.

Když jste začínali, měli jste ve VIDA! science centru 150 exponátů. Jak to vypadá dnes?
Měli jsme jich konkrétně 151. Loni jich přibylo dalších 19 a teď ještě další dva, které jsme vytvořili přímo my sami. Do budoucna by měly přibývat další, a to primárně ven.

Ven? To je novinka!
Ano. Máme k dispozici prostor za budovou směrem do výstaviště, kde plánujeme v příštím roce otevřít venkovní expozici. Měla by to být více poznávací, relaxační zóna, na rozdíl od hlučného prostoru v interiéru. Uvnitř teď máme už 180 exponátů, což úplně stačí, už takhle je to dost plné, a to kapacita byla původně předurčena pro 250 exponátů.

Na co se tedy návštěvníci mohou připravit a těšit?
Venkovní část chceme věnovat pohybu, vodě, zvuku, ale i optice. Přibude i venkovní pódium. Nechci tomu přidávat nějakou separátní tematickou část. Návštěvníci tam najdou exponáty na témata, která se dají najít i vevnitř. Těmi jsou zatím Planeta, Civilizace, Člověk, Mikrosvět a Dětské centrum.

Jak vybíráte nové exponáty?
Exponáty musí být především robustní. Čím robustnější, tím lepší, protože já říkám, že brutalita českého návštěvníka je bezmezná. V loňském roce se nám podařilo náš tým zaměstnanců rozšířit o takzvané bastlíře. Oficiálně se ta pozice jmenuje vidátor technik, tedy jsou to techničtí pracovníci schopni pracovat s různým materiálem, ať už s dřevem, plastem, kovem… Jsou šikovní, manuálně zruční a dokážou exponáty i vyrobit. Díky nim teď už rozumíme materiálům, z nichž jsou exponáty vyrobené, a víme, jak se co dělá. Teď také spolupracujeme na přípravě jednoho exponátu s brněnskými hasiči. Tématem je řídící středisko, aby si lidé uvědomili, co se děje poté, co zavolají na horkou linku 150 nebo 112. Tento exponát bude připravený už v příštím roce.

A exponáty pouze přibývají, nebo je i obměňujete?
V dohodě s ministerstvem školství jsme se zavázali, že minimálně pět let budeme fungovat ve stejném režimu, jaký byl při otevření, ne-li větším. Proto zatím nevyměňujeme, ale jen doplňujeme. Samozřejmě jsou exponáty, které jsou atraktivnější, vytíženější a interaktivnější než jiné, které bychom chtěli časem vyměnit.

V expozici musíte mít spoustu peněz.
Celkem má hodnotu asi 150 milionů korun. Pro lepší pochopení si představte takové malé parkoviště o ploše pěti tisíc metrů čtverečních, na kterém stojí 150 plně vybavených vozů Škoda Octavia. Jsou to drahé věci, ale ta cena odpovídá kvalitě, aby vydržely těch 220 tisíc interakcí s návštěvníky za rok.

Spolupráci s městem, které vás financuje, máte uzavřenou na pět let, zbývají tedy dva roky. Už jste přemýšlel, jak to bude s financováním dál?
Věříme, že nás Brno nehodí přes palubu s další podporou, protože je to podpora neformálního vzdělávání a tyto aktivity obecně nebývají komerční. Myslím si, že děláme velkou reklamu jak Jihomoravskému kraji, který je naším zřizovatelem, tak městu Brnu. Ukazujeme, jak věda funguje, a podporujeme mládež do budoucna ve studiu přírodních a technických věd.

Máte ještě nějakou metu, které byste chtěl dosáhnout?
Máme takovou hodně virtuální metu. Chtěli bychom získat pavilon B na výstavišti. Jenže je to i o penězích, nejsme samovýděleční. Vždy budeme součástí kraje a města, aspoň tedy doufám. Určitě bychom ale chtěli expandovat. Zase bychom mohli přidat maximalistické exponáty, zvýšit nabídku, abychom mohli každému poskytnout to, co ho baví. Vytvořit podmínky k tomu, aby byl každý spokojen a aby se k nám návštěvníci vraceli.

Kdybyste za ty tři roky měl vypíchnout něco, co se vám nejvíce povedlo, z čeho máte radost, co by to bylo?
Toho je spousta, ale podle mě co nikde jinde tak markantně nedělají a v čem jsme unikátní, jsou naše autorské show. Není to jen o naučných prvcích, ale také o divadelním představení. Dokonce jsme za ně dostali pochvalu od známého popularizátora vědy, Brita Michaela Landesborougha. Co se nám taky hodně povedlo, je, že jsme schopni většinu programů moderovat i v angličtině.

O víkendu pořádáte velkou narozeninovou oslavu. Co plánujete?
Narozeniny oslavíme hudbou, je připravena zvuková show Mr. Ucho, spousta hudebních experimentů a také výroba hudebních nástrojů.