Bylo mu osmnáct. Jméno Novak Djokovič neprovázel oslnivý lesk. Do hlavní soutěže se prokousal z kvalifikace. Přesto už tenkrát Štěpánek po příchodu do šatny povídá kondičnímu trenérovi Marku Všetíčkovi: „Ještě o něm uslyšíme!“
Štěpánek zrovna mířil za svým prvním titulem z ATP Tour, v létě postoupil do čtvrtfinále Wimbledonu a stal se světovou osmičkou. Od té doby uplynulo už jedenáct let. Přesto si v paměti stále promítá obrázky ze zákulisí rotterdamské haly. Teď si je vybavil hlavně proto, že se stal Djokovičovým koučem.
Vzpomenete si na vaše první setkání?
Pamatuju si zápas v Rotterdamu. Shodou okolností jsem turnaj vyhrál, ve čtvrtfinále jsem ho poprvé a naposledy porazil. Měl s sebou rodiče. Prohra ho štvala tak strašně, že se rozplakal. Vyzařovalo z něj něco, co se těžko popisuje. Vůle. Zavilost. O rok později hrál finále US Open. Vítězství nad ním mám pořád před očima. Ostatní zápasy jsem raději zapomněl! (směje se)
Ano, měl jste s ním bilanci 1–13. Ale časem se z vás stali přátelé. Trénovali jste spolu, zašli na večeři nebo do kina. Jak se váš vztah vyvíjel?
Tak nějak přirozeně. Potkávali jsme se v šatnách, na kurtech. Těším se, že ho teď poznám i z jiné stránky. Budeme spolu trávit daleko víc času. Bavili jsme se o spoustě věcí, nejen tenisových. Byl vstřícný. Když mohl pomoct, pomohl.
„Vždycky jsem se choval přirozeně. V tom se nehodlám měnit. Uvidíme, jak to bude fungovat.“ |
Sedíte-li spolu třeba v letadle, o čem je tedy nejčastěji řeč?
Ještě jsme spolu neletěli, tak to teprve zjistíme. Na hodně věcí budu moct odpovědět až později. Na prvním místě je práce, ne mluvení.
Novak letos po šesti letech nedosáhl ani na jeden grandslamový titul. Bylo mu třicet. Spadl na dvanácté místo v pořadí ATP Tour. Už v létě ukončil sezonu kvůli potížím s loktem. Má podle vás na návrat do špičky?
Bylo by špatné ho odepisovat po jednom nepovedeném roce, který mu navíc pokazilo zranění. Dřív dominoval tak, jak to dokázal jen Federer. Novak se vrátí s ještě větší chutí vyhrávat grandslamy.
Zdálo se, že mu po vysněném triumfu na Roland Garros 2016 docházela motivace. Bude při comebacku klíčová jeho mysl?
Donedávna mě Novak zajímal jako soupeř. Deset let jsem se připravoval na to, jak ho porazit. Teď mu budu pomáhat vítězit, což jsou absolutně odlišné role. Když jste sokové, tak si některá vrátka neotvíráte. Teprve vstoupím do jeho kuchyně, rozhlédnu se, jak to v ní vypadá. A pak se podle toho můžu chovat. Každopádně nebudu ten, kdo by z kuchyně něco vynášel.
Proč si vybral právě vás?
První impulz přišel od Andreho Agassiho, který s Novakem pracuje už od jara. Naznačil mu, že by o mně měl přemýšlet. Tak o mně asi přemýšlel. Každodenní práce bude na mně. Andre za námi přiletí na grandslamy. Budeme si volat.
Jak jste v minulosti vnímal Agassiho?
Odehrál jsem proti němu dva zápasy. Jeden v Petrohradu, jeden v Dubaji a pokaždé jsem dostal na prd... Tehdy jsem ale začínal kariéru, zatímco Andre byl v cílové rovince. Mače pro mě byly obrovským ponaučením, hrál jsem proti jedné z největších legend našeho sportu. Mám to s ním 0:2, ale teď budeme táhnout za jeden provaz.
Andre Agassi a Novak Djokovič při tréninku
Rozšíří se nyní v Česku fanouškovská základna Novaka Djokoviče, co myslíte?
Mí fanoušci snad se mnou zůstanou. Když se přidají i k Novakovi, tak budeme rádi.
Při utkáních jste se často choval jaksi nespoutaně. Budete se muset v Djokovičově lóži krotit?
Moje já musí jít úplně stranou. Těžko budu v boxu nějak skákat a vyvádět věci, na jaké jsem byl zvyklý na kurtu . S tím souvisí i vystupování na veřejnosti. Budu muset pečlivě zvažovat, co můžu prozradit a co ne. Beru svou práci vážně. Pouštěl jsem si videa, mám notes s poznámkami. Cítím zodpovědnost.
Prospěje Djokovičovi v napjatých chvílích vaše povaha klauna a umění bavit okolí?
Zeptejte se Novaka za nějakou dobu. Vždycky jsem se choval přirozeně. V tom se nehodlám měnit. Ale tohle je hudba budoucnosti. Uvidíme, jak všechno bude fungovat.
