„Už téměř od revoluce tady vládne taková zvláštní dvojice… Taková ´nadelita´- pánové Zeman a Klaus. Vypadají jako siamská dvojčata a mají dvě hlavičky. A ty hlavičky si tak jako někdy škorpí... Ale to bříško, to mají stejný,“ poukázal Horáček na přílišnou podobu posledních dvou českých prezidentů. „A bude-li znovu zvolen pan Zeman, tak to tady tak i zůstane. A já doufám, že lidé už nechtějí návrat starých časů a rozhodnou o tom, že tahle stará parta skončí. Že je to takové jejich poslední vzepětí,“ dodal.
V rámci prezidentské kampaně navštívil přes 500 míst po celé republice. „Ohlásil jsem, že mám zájem navštěvovat lidi a oni nabízeli různé možnosti. Například v Sušici jsem byl v malé manufaktuře, která vyráběla stěžně pro plachetnice, byl jsem v muzeu, v dětském domově, v domovech pro seniory. A takhle jsem poznával, jak se v Česku žije. Protože to nepoznáte tak, že budete sedět v Praze někde u počítače. To musíte zažít, to musíte odpracovat,“ tvrdí Horáček.
A stejně aktivní by chtěl být i v prezidentském úřadě. „Já nejsem ten, který mlčí a bude posuzován za to, jak báječně klade věnce. Já jsem aktér! Já chci prezidenta energického, který tu funkci naplní obsahem, který tu ještě nebyl. Podle ústavy má prezident právo účastnit se zasedání vlády i jednání obou komor parlamentu a tam bych byl velmi aktivní. Abych pak mohl chodit mezi lidi na náměstí a řekl jim, co se povedlo, a zeptal se jich, co je dál trápí,“ slibuje.
„Prezident musí hlavně konat, dělat praktické kroky. Mudrovat o tom, jak má být ´slušno a pěkně´, to umí každý. Ale je potřeba jednat. Právě proto jsem hned první den své kandidatury představil všechny informace o sobě - plné majetkové přiznání, lustrační osvědčení, a také obsáhlé zdravotní zprávy...,“ připomněl spekulace o zdraví Miloše Zemana. „Já bych mu doporučil, aby tolik nedal na zájmy svých poradců a řekl: Já už jsem si tady svoje odsloužil, nechte mě už být. Já jsem soucitný člověk,“ usmíval se Horáček.
K ostatním kandidátům se nechtěl obšírněji vyjadřovat, ovšem výroky Jiřího Drahoše o ovlivňování prezidentských voleb ze strany Ruska jej zaskočily. „Já jsem obyčejný občan a nevím, jaké zprávy mají naše tajné služby. To je jejich profese a já musím spoléhat na to, že svoji práci dělají dobře. A úvahy pana Drahoše je urážejí,“ myslí si. Sankce proti Rusku by však nezrušil. „Zásadně ne. Protože Rusko je jediná země v Evropě, která po druhé světové válce okupovala území cizích států. Ale co můžeme dělat proti jaderné mocnosti? Začít válku?“
Víc se chce ale logicky věnovat domácí politické situaci, například s jmenováním Andreje Babiše premiérem nemá problém. „Prezident má hlavně dbát na dodržování ústavy. A v ní se mimojiné praví, že na člověka, který nebyl v trestní věci shledán vinným nezávislým soudem, je nutné pohlížet jako na nevinného. A to se možná týká pana Babiše i pana Faltýnka. Nevinný je člověk do té doby, než je shledán vinným. Ústava je pro mne posvátná.“
Komunismus vyznává nenávist. A SPD? To jsou zvláštní lidi
Zato s komunisty má někdejší aktivní účastník Sametové revoluce velký problém. „Pro mě by bylo nesmírně obtížné jmenovat vládu, ve které by byli zástupci komunistické strany. A dokonce, i kdyby ji jen podporovali. Protože jsem prožil ta léta, kdy se mi komunistický režim snažil ukrást život a to bylo jen málo oproti tomu, co provedl s touto zemí a mnoha dalšími lidmi, které skutečně mučil. Komunistická ideologie vyznává třídní nenávist a nechce demokracii, chce diktaturu. A to této zemi nemohu udělat,“ říká rozhodně.
Michal Horáček (65)pochází z Prahy, kde nedokončil studia na FSV a několik let se živil jako plavčík, skladník, nebo dělník. Od roku 1986 byl kulturním redaktorem časopisu Mladý svět, během Sametové revoluce inicioval jednání mezi vládnoucí KSČ a představiteli nezávislých sdružení v čele s Václavem Havlem. V roce 1990 se společníky založil společnost Fortuna, která se stala sázkovkou s mnohamiliardovým obratem. Po jejím prodeji se věnoval umělecké činnosti a zejména jako textař vytvářel písňové projekty. Je podruhé ženatý, má tři děti. |
A velmi rozpačitý je i z představitelů strany SPD, kterou vede Tomio Okamura. „SPD, to je problém. Viděl jste, co je to za lidi? To jsou pestré životní příběhy,“ ironicky Horáček poukázal na poslance, z nichž jeden dle jeho slov organizoval erotické večírky, povolání dalšího je členství ve fanklubu Tomia Okamury, a další vidí všude migranty. „Tohle pro naši zemi nechci. Ale dobře, jsou zvoleni, a budou se podílet na chodu parlamentu, třeba někteří z nich mají talent,“ pokrčil rameny.
Na závěr Horáček, který pro prezidentskou kandidaturu nasbíral přes 86 tisíc podpisů od občanů, prohlásil, co může jako prezident nabídnout. „Já jsem si šel pro nominaci od lidí, ne od senátorů nebo poslanců, a všechno si platím sám. Proto nikdy nebudu muset nikomu nic splácet. A všichni víme, že když jdete do banky a půjčíte si peníze, tak je musíte nejen vrátit, ale vrátit i s úroky. Nabízím tedy svou úplnou nezávislost. Buďme silnou zemí hrdých lidí,“ vzkázal.
