Stromy, které napadl kůrovec. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Česko má nejvíce nemocné lesy v Evropě, nejcennější půdu odnáší voda

  • 77
Stav životního prostředí v Česku je stabilizovaný, přesto je na tom příroda v mnoha oblastech špatně. Z hlediska zdraví jsou na tom nejhůře lesy, poškozeno je přes 74 procent starších jehličnanů a téměř 42 procent listnáčů. Navíc je více než polovina zemědělské půdy ohrožena vodní erozí. Vyplývá to ze zprávy o stavu životního prostředí za rok 2016.

Poškození lesů, které se sleduje na takzvané defoliaci - ztrátě listí či jehličí - je v Česku dlouhodobě vysoké. „V roce 2016 bylo v kategorii starších porostů (60 let a více) poškozeno 74,8 % jehličnanů a 41,9 % listnáčů,“ uvádí zpráva o stavu životního prostředí, kterou každoročně schvaluje vláda na konci listopadu.

V roce 2000 bylo poškozeno pouze 64,8 procent stejně starých jehličnanů a 25,8 procent listnáčů. Na druhou stranu se od té doby podařilo zvýšit celkovou plochu lesních pozemků o 1 380 hektarů. Lesa tak tvoří 33 procent území České republiky, v roce 2000 to bylo 32,7 procent.

Zdravotní stav českých lesů je nejhorší v Evropě, přestože odborníci zdůrazňují, že velmi záleží na tom, co se porovnává. „U nás převažuje smrk (55 %) a ten patří mezi nejcitlivější dřeviny na působení imisí (látky znečišťující životní prostředí, pozn. red.), má tedy logicky jedny z nejhorších ukazatelů defoliace v porovnání s ostatními druhy dřevin. Tím už je dáno, že naše ukazatele budou horší než v jiných zemích, kde je převaha například listnáčů. A v těch zemích, kde je také převaha smrku, nemusí být zase takové množství imisí, jako u nás,“ řekl iDNES.cz Petr Fabiánek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Zdravotní stav lesů v Evropě podle úrovně defoliace.

Vodní eroze ohrožuje úrodné Polabí a Moravské úvaly

Nepříznivě je na tom až 56,7 procenta zemědělské půdy, kterou ohrožuje vodní eroze. Od roku 2015 narostla tato plocha o celkem deset procentních bodů. Dále je až 18,3 procenta půdy ohroženo větrnou erozí.

Odnášení svrchních a nejúrodnějších částí půdy má vliv také na zhoršující se kvalitu vodních ploch. „Smyv půdních částic způsobuje zanášení a znečištění vodních nádrží, čímž vyvolávají zakalení povrchových vod a zhoršují podmínky pro vodní organismy. Nejvíce jsou vodní erozí ohroženy oblasti s výskytem bonitně nejcennější půdy (Polabí a Moravské úvaly), kde se nachází největší podíl půd s extrémním ohrožením,“ uvádí zpráva.

Údaje se mohou do budoucna využít k navržení vhodného způsobu hospodaření, při kterém nebude docházet k odnášení vodních částic. Vyloučení erozně nebezpečných plodin bylo doporučeno na 31,5 % území.

Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí.

Eroze půdy souvisí s narůstajícími extrémy v počasí a prohlubujícím se suchem. Zpráva mimo jiné konstatovala, že rok 2016 byl na území Česka mimořádně teplý. Průměrná roční teplota 8,7 °C byla o 1,2 °C vyšší, než je normál pro období 1961 až 1990. Podle klimatologů byl rok 2016 osmý nejteplejší od roku 1961.

Množství srážek bylo normální, přesto bylo zejména v srpnu a prosinci sucho, protože spadlo jen poloviční množství vody. Naopak velmi výrazně pršelo v únoru, červenci a říjnu. Rozložení srážek navíc bylo nerovnoměrné, a tak se zejména jihovýchodní území republiky a Jihomoravský kraj potýkaly se suchem (více v článku Nový web předpoví dopady sucha v zemědělství).

Brabec: Prostředí se celkově už druhým rokem nemění

Přes zhoršující se ukazatele stavu životního prostředí, považuje ministr  Richard Brabec (ANO) zprávu za dobrý vzkaz. „Naše společnost může rozkvétat, aniž by tím ohrožovala svou krajinu, své životní prostředí. Už po druhé, za dobu mého ministrování, zpráva o stavu životního prostředí v České republice, kterou každoročně připravuje naše rezortní organizace CENIA, konstatuje, že se naše prostředí i přes rostoucí blahobyt de facto nemění,“ řekl Brabec. Dodal, že ministerstvo chce do budoucna intenzivně pracovat na zlepšení kvality ovzduší, vody a krajiny.

Neporušená krajina a lesy. Léta v Brdech byla armáda:

11. srpna 2011

Hnutí Duha pochválilo vládu za rozvoj ekologického zemědělství, které nepoužívá pesticidy ani umělá hnojiva a navíc brání erozi půdy a pomáhá zadržovat vodu v krajině. V roce 2016 tímto způsobem bylo obhospodařováno 12 procent půdy. Pozitivní je podle ekologů také snaha třídit odpady, využívání veřejné dopravy a vyrábění energie z obnovitelných zdrojů mezi lidmi.

Organizace naopak upozornila na znečištění ovzduší, které doléhá až na 59 procent lidí, a na pesticidy kontaminující podzemní vody. Až 28 procent vzorků vody z podzemí totiž obsahovalo nepovolené množství zemědělských látek.

„Nová vláda bude zodpovědná za prosazení účinných řešení. Může zásadně zlepšit ovzduší, rozhýbat čisté obnovitelné zdroje, zvýšit recyklaci odpadů či zajistit ochranu cenných území s divokou přírodou. Veřejnost si to přeje a bude spolupracovat, ale pravidla musí stanovit stát, v mnoha případech to zatím nedělá,“ dodal ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Zpráva o stavu životního prostředí shrnuje stav a vývoj jednotlivých složek životního prostředí, vliv hospodářských sektorů a politických nástrojů. Zabývá se i dopady na lidské zdraví a ekosystémy a dává stav v Česku do mezinárodního kontextu. Její vypracování zpravidla trvá delší dobu, a tak je každoročně předkládána vládě ke schválení v listopadu následujícího roku. Stav životního prostředí se hodnotí od roku 1993.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video