Michaela nakazil jeho nevěrný partner. O diagnóze se ale dozvěděl až mnohem později, kdy už spolu nebyli. „Kolega v práci dostal infekční mononukleózu, což je choroba, kterou když má někdo v gastronomii, tak všichni musí na infekční oddělení na testy. Byl jsem tedy na testech na mononukleózu,“ popisuje Michael.
Zastavme AIDS, vyzýval protest v New Yorku |
Doktor mu nabídl i test na HIV, když zjistil, že pacient mívá sex s muži. „Mně to přišlo tenkrát hrozně úsměvné, nicméně jsem ten test podstoupil. S pozitivním výsledkem. Který mi byl tedy sdělený dost nešťastně – v čekárně plné lidí mi doktorka řekla, že mám HIV, že umřu,“ vzpomíná.
Následoval rok, kdy se nechtěl s nikým stýkat, téměř ani nevycházel z bytu. Nyní už se o nemoci mluvit nebojí.
„Byl jsem hostem diskuze, kde jsem měl otevřeně o diagnóze mluvit. Přišlo tam strašně moc lidí, tak jsem moderátorovi řekl, že to nezvládnu. Nicméně pak za mnou přišel pán, který řekl, že pozitivní si za to můžou sami a že by je měli dát do vlaku, odvézt a spálit. A v tu chvíli jsem dostal ohromnou potřebu vše vysvětlit. Tak jsem si vzal mikrofon a od té doby s tím nemám problém,“ líčí Michael.
Mezi gayi v Praze je epidemie HIVLékaři v Česku od poloviny 80. let diagnostikovali přes 3 000 osob s virem HIV. Z 262 pacientů, kteří u nás do loňského roku zemřeli, bylo 80 procent mužů a pětina žen. Podle předsedy České společnosti AIDS pomoc Roberta Hejzáka panuje epidemie zejména v komunitě pražských gayů. Řekl to v pořadu Rozstřel, kde mluvil spolu se sexuologem Ivo Procházkou. |
Založil i spolek České sestry věčné radosti, který má na starosti osvětu o HIV. „Děláme si bílé masky na obličej a přes to barvy. Chceme tím přitahovat pozornost na témata, která nejsou moc žádoucí,“ vysvětluje. V pátek 1. prosince, tedy ve Světový den boje proti AIDS, pořádá na Francouzském institutu v Praze 1 přednášku. V ulicích se v daný den zároveň pohybují dobrovolníci prodávající červené stužky, tedy symbol HIV.
Gaetan Dugas měl cejch prvního šiřitele HIV neprávem |
Lékaři se bojí HIV. K zubaři musí do Plzně
Michael se setkává i s předsudky. Například na jedné party dostali všichni skleničky a on plastový kelímek. Přitom HIV se přenáší krví, spermatem, vaginálními sekrety nebo kontaminovanými injekčními stříkačkami, slinami ne. Navíc Michael bere denně léky a díky tomu má virovou nálož na nule, což znamená, že je neinfekční.
Paradoxně na předsudky naráží i u lékařů. „Odmítají mě, ale dnes už chytře. Například lékař řekne, že nemá místo, přitom všude má cedule, že pacienty nabírá. Nebo doporučí oddělení Nemocnice Na Bulovce, kde je HIV centrum. Já byl u zubaře odmítnut několikrát, teď jsem našel jednoho, jezdím až za Plzeň,“ vypráví.
Na jednu stranu se snaží pochopit, že doktoři mohou mít strach. Na druhou stranu Michael je díky lékům neinfekční a mnohem větším rizikem pro lékaře je, když ošetřuje někoho, kdo o své pozitivitě vůbec neví. A takových lidí jsou v Česku podle odborníků stovky. Zatím odhalili virus HIV už u více než tří tisíc lidí.
