Papež František se sešel se Su Ťij, vyzval k náboženskému dialogu

  • 32
Papež František v úterý v Barmě vyzval k respektování všech etnických skupin obyvatelstva a prohlásil, že v zemi je zapotřebí vést náboženský dialog. Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij po setkání s papežem slíbila hájit v zemi lidská práva a prosazovat toleranci všech.

Papež František uvedl, že Barma trpí občanským konfliktem a násilnostmi, které „trvají příliš dlouho a hluboce zemi rozdělily“. „Obtížný proces budování míru a národního usmíření může postupovat, jen když bude hájena spravedlnost a lidská práva,“ řekl. „Náboženské odlišnosti nemusejí šířit nedůvěru a rozdělovat, ale naopak by měly být silou, která povede k dosažení jednoty, k odpuštění a toleranci,“ dodal.

Vojáci stříleli po všech, pak vypálili vesnici, popisují násilí Rohingové

Papež rovněž vyjádřil podporu civilní vládě vedené Su Ťij a jejím snahám o usmíření v zemi po desítkách let vojenské diktatury. O armádních operacích proti Rohingům se konkrétně nezmínil.

Su Ťij ve svém projevu poděkovala všem, kdo barmskou vládu podporují při „řešení společenských, ekonomických a politických problémů, které narušují důvěru, porozumění a harmonii“.

„Cílem naší vlády je pokračovat v mírovém procesu, posilovat rozmanitost naší země, podporovat lidská práva a toleranci a zajistit bezpečnost pro všechny,“ řekla Su Ťij.

Jednota a rozmanitost

V úterý se už papež účastnil také setkání s představiteli buddhistů, kteří tvoří v Barmě většinu, hinduistů, muslimů, křesťanů a židů. Trvalo zhruba 40 minut.

Podle mluvčího hlavy katolické církve Grega Burkea papež shromážděné vyzval, aby spolupracovali na obnově země, která po desetiletích vojenské vlády přechází postupně k demokracii, a pokud se budou hádat, aby se hádali jako bratři, kteří se následně usmíří. „Jednota je vždy produktem rozmanitosti,“ prohlásil papež.

František diskutoval rovněž s prominentním buddhistickým mnichem, který je kritizován za očerňování muslimů, především pak Rohingů, napsala agentura Reuters. Poté odletěl do barmské metropole Neipyijta. 

Do Barmy přicestoval papež František v pondělí. Jde o vůbec první návštěvu hlavy katolické církve v historii této země. Na úvod se sešel s generálem Min Aun Hlainem. Rozprava trvala pouhých patnáct minut. 

„Hovořili o velké odpovědnosti úřadů země v tomto přechodném období,“ komentoval schůzku, která byla původně plánována na čtvrtek, stručně Vatikán.

Ve středu bude papež sloužit v Rangúnu mši pro místní katolickou komunitu a sejde se s buddhistickými vůdci. Podle statistik Vatikánu z roku 2015 žije v 52milionové Barmě jen asi 659 000 katolíků.

V metropoli Barmy bylo v souvislosti s papežovou návštěvou rozmístěno velké množství členů pořádkové policie, žádné známky protestů se ale neobjevily, napsala agentura Reuters.

Diplomatický test

Podle analytiků je nynější papežova cesta zřejmě zatím největší prověrkou jeho oceňovaných diplomatických schopností. Nejvyšší katoličtí představitelé Barmy předem vyzvali papeže, aby během svého pobytu nepoužíval výraz Rohingové.

Rohingové se smějí vrátit do Barmy. Mělo by to ukončit vlnu represí

Toto pojmenování je zapovězené buddhistickou většinou země, jež Rohingy žijící v Barmě po generace neuznává jako etnikum a považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše bez práva na barmské občanství. Podle místních katolických duchovních by papežovo poukazování na Rohingy mohlo vyvolat odvetu vůči křesťanské menšině ze strany barmské armády.

Barma se od konce srpna potýká s uprchlickou krizí, během níž před násilím uprchlo z barmského Arakanského státu do sousedního Bangladéše 620 000 příslušníků muslimského etnika Rohingů. Náplní papežovy cesty je tak především nabádat k usmíření.

Su Ťij čelí v současné době kvůli uprchlické krizi velkému mezinárodnímu tlaku. OSN označila tažení barmské armády za etnickou čistku, což však vláda odmítá (více o postoji OSN zde). Nakolik se bude papež během setkání s barmskou vůdkyní věnovat přímo otázce Rohingů, se nyní s napětím očekává.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video