Lehčí a bezpečnější. V Brně vyvíjí neprůstřelnou keramiku pro vojáky

  • 12
Většina lidí si pod keramikou představí hrnek či talíř, případně záchodovou mísu. Není však keramika jako keramika. Ta balisticky odolná, lidově řečeno neprůstřelná, najde své využití i v armádě. Díky své hustotě je totiž mnohem lehčí než dříve využívaná ocel. 

A právě na lehčích a bezpečnějších ochranných vestách pro vojáky už čtyři roky pracuje šestičlenný tým Davida Salamona z pracoviště CEITEC při Vysokém učení technickém v Brně. Teď se experimenty s netradičními pancíři chýlí ke konci, v dalších dvou letech mají výzkumníci v plánu především si své postupy nechat patentovat.

Keramika ve vestách není novinkou, brněnský tým se ji však snaží co nejvíce zdokonalit. „Máme zvládnuté vrstvení. Keramiku dokážeme udělat lépe než ostatní, umíme ji tenčí při zachování ochrany. Takže voják na sobě nemusí tahat třeba patnáct kilo, ale jen deset. V armádě, kdy má ujít třeba deset mil, se počítá každé deko,“ chlubí se za výzkumný tým Martin Kachlík.

Do vest nejčastěji přidávají kevlarovou tkaninu, na niž skládají keramické dílce. „Keramika sice dobře pohlcuje energii po zásahu, ale po nárazu střely nevypadá pěkně. Zasažený keramický dílec je při dopadu střely rozdrcen. A abychom zmenšili rozsah této destrukce, kombinujeme keramiku s plasty,“ vysvětluje Kachlík.

Co dál? Keramika s kovem

Na menších vzorcích keramiky výzkumníci zkouší, jak hluboko se kulka dostane. Průběžné výsledky balistických zkoušek jsou podle nich velmi dobré. „Snažíme se o to, aby byl průnik dostatečně malý na to, aby střelu zastavily vrstvy kevlaru umístěné pod keramikou,“ tvrdí další z týmu, Jakub Roleček. Pokud je vesta jen z kovu, poměr hmotnosti a výkonu je mnohem horší než u keramiky. „Energie střely je tak velká, že kulka v testovací hliníkové slitině bez jakékoliv ochrany pronikne i patnáct centimetrů,“ tvrdí Kachlík. 
 
Další nápad, jejž chtějí otestovat, je kombinace keramiky s kovem. Takový materiál si totiž, na rozdíl od polymerů, dlouhodobě zachovává stejné vlastnosti. „Pod keramiku se zatím umisťuje kevlar, časem ale stárne. Životnost je jen tři až pět let. Pak vlákna vesty křehnou a nikdo nezaručí, že poté kulku zvládnou,“ objasňuje Kachlík.

Keramika ochrání i před střelou z ostřelovací pušky s kaleným ocelovým jádrem, jejíž ráže dokáže zabít člověka už jen energií jejího dopadu. „Vesty z keramiky jsou drahé, proto se jinde než v armádě moc nepoužívají. Navíc třeba u policistů se nepočítá s tím, že by jim hrozilo takové nebezpečí jako vojákům. Tato armádní munice je pro běžné lidi totiž zakázaná,“ říká Roleček.

Kouzlo neprůstřelné keramiky je podle něj v tom, že na rozdíl od té tradiční je složená jen z chemicky čisté látky. „Třeba hrnek obsahuje spoustu příměsí, ale chemicky čisté materiály mají mnohem méně vad, proto mají daleko větší pevnost a tvrdost“ podotýká Roleček s tím, že jejich balistická keramika by časem mohla najít uplatnění i na bojových vozidlech a vojenských helikoptérách.

Výzkumníci předpokládají, že do dvou let by firmám mohli nabídnout tu nejkvalitnější keramiku. Do té doby si své materiály chtějí nechat patentovat, jednak kvůli ochraně řešení, ale i bezpečnostním rizikům při uveřejňování přesných postupů. „Celou dobu se ji snažíme vyrábět tak, aby byla za dobrou cenu, nároky na technologii nešly příliš vysoko, a přesto jsme dosahovali nejlepších výsledků,“ uzavírá Roleček s tím, že cena plátů na vestu přesahuje pět tisíc korun.