(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

Stálé kvóty a tresty za neplnění. EU jedná o revizi dublinského systému

  • 1134
Evropský parlament před několika dny posvětil mandát k vyjednávání nové podoby dublinského systému. Ta by mohla přinést například upravené permanentní kvóty na přerozdělování uprchlíků. Probíhalo by podle počtu obyvatel členských zemí a ekonomické síly. Za nedodržování kvót hrozí tresty.

Takzvaný dublinský systém se stal terčem kritiky během nejhorší fáze uprchlické krize v roce 2015. Zjednodušeně řečeno tento systém určuje, že azylové řízení vždy řídí první země EU, do které žadatel přicestoval. Krize však ukázala, že takový postup přináší velký tlak na hraniční státy. Nejvíce trpí Itálie, kam přichází ročně statisíce uprchlíků zejména z Afriky.

Návrat do Sýrie

Zhruba tisíc uprchlíků se vrátilo z Jordánska do sousední Sýrie každý měsíc po nastolení klidu zbraní na jihu země zmítané šest let občanskou válkou. Napsala to agentura AFP s odkazem na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Jordánsku. UNHCR stále v zemi registruje přes 650 000 syrských uprchlíků.

"Asi 750 Syřanů se do vlasti z Jordánska vrátilo během října, 1078 v září a 1203 v srpnu," upřesnil mluvčí UNHCR v Jordánsku. Na začátku července vstoupilo v platnost příměří v provinciích Dará, Kunajtra a Suvajda na jihu Sýrie, které bylo uzavřeno za přispění Ruska, Jordánska a Spojených států (více o příměří zde). Za předcházející půlrok údajně z Jordánska přes severní hranici odcházelo méně než 300 Syřanů měsíčně.

Zdroj: ČTK

V Bruselu se proto množí hlasy, které volají po reformě dublinského systému. Vyjednávání týkající se reformy systému vede europoslankyně Cecilia Wikströmová, která v europarlamentu zastupuje švédskou Liberální lidovou stranu. 

Mandát pro vyjednávání navržený Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 16. listopadu schválil Evropský parlament, píše server Lexology (výsledky hlasování najdete zde na straně 6). Obsahuje celou řadu změn, které by měly podle Wikströmové přinést férovější postup při přerozdělování uprchlíků. Parlamentní vyjednavači nyní zahájí interinstitucionální jednání.

„Nový systém navrhovaný Evropským parlamentem by měl fungovat jak během standardních migračních toků, tak v dobách krize. Měl by si poradit s krizovými situacemi na vnějších hranicích Unie,“ uvedla Wikströmová na svých webových stránkách (kompletní postoj Unie k revizi dublinského systému najdete v angličtině zde).

Žádost o azyl až v cílové zemi

Jaké zásadní změny reformovaná podoba dublinského systému přináší? Zřejmě nejdůležitější úpravou je speciální automatický a permanentní relokační mechanismus. O co jde? Žádost o azyl už nebude muset vyřizovat stát, kde uprchlík vstoupil na území Unie. Místo toho bude podle speciálních kritérií rovnou přesunut do konkrétního státu, kde bude žádat o azyl. Odlehčí se tak státům jako Itálie.

Počítat se však musí s několika výjimkami. Pokud má žadatel nějaké příbuzenské vazby ve členské zemi EU, bude moci o azyl usilovat tam. Ohled by měl být brán i na případná předchozí studia v Unii. Podle Wikströmové je rovněž důležitá úprava administrativních postupů v zemích, kde uprchlíci vstupují do EU. „Systém musí být co nejrychlejší. U žadatelů, kteří budou přesunuti jinam, se tak musí stát co nejrychleji,“ myslí si.

Nabízí se otázka, zda nový systém nepřinese zvýšené náklady na řešení uprchlické krize kvůli zbytečným přesunům žadatelů o azyl, kteří však nemají právo na mezinárodní ochranu. Návrh však počítá s tím, že žadatelé s velmi malou šancí na azyl zůstanou v první zemi vstupu do EU, která za finanční pomoci Unie zajistí férové azylové řízení a případný přesun do země původu.

Přechodné období a tresty za odmítnutí kvót

Výše kvót se bude stanovovat podle počtu obyvatel jednotlivých zemí EU a jejich ekonomické síly vyjádřené v HDP. Uprchlík bude v rámci tohoto systému přesunut do jedné ze čtyř zemí, které dosud přijaly nejmenší procento žadatelů o azyl ze svého objemu kvót.

Nový systém by se v případě schválení nezavedl okamžitě. Členským státům dává možnost tříletého přechodného období. „Evropský parlament navrhuje tříleté přechodné období, během kterého by státy, které dosud přijímaly nejvíce uprchlíků, i nadále vyřizovaly největší objem žadatelů. Země, které nemají s přijímáním uprchlíků takové zkušenosti, by postupně začaly s menším počtem žadatelů,“ popisuje Wikströmová. Na konci tohoto období by měly být všechny státy schopné přijmout předepsané procento uprchlíků.

Rozhodující je podle Wikströmové účast všech zemí EU. „Předpokládáme, že členské země budou respektovat demokratické rozhodnutí evropského parlamentu, a to i v případě, že se jim nebude zamlouvat,“ uvádí.

V případě, že konkrétní země nový systém respektovat nebudou, připravila EU několik opatření. Wikströmová zmiňuje například omezení přístupu k fondům EU i penězům Unie určeným na návrat odmítnutých žadatelů o azyl do zemí původu.

Má revize dublinského systému naději na úspěch?

Stále se však jedná pouze o návrh, který musí projít schvalovacím procesem EU. K zavedení nové podoby kvót jsou přitom členské státy skeptické. Současný systém přerozdělování uprchlíků v podstatě skončil na summitu EU na sklonku října.

Na summitu rovněž zaznělo, že všechny změny v migrační politice, tedy i nějaké další případné kvóty, jež by se ale využívaly jen v krizových situacích, by měly být odsouhlaseny všemi členskými státy. A nikoli jen většinovým hlasováním, jako se to stalo na podzim roku 2015.

Změny klimatu spustí obří migrační krizi. Zasáhne i Evropu, tvrdí studie

„Evropská rada se zavázala, že při reformě azylového systému bude usilovat o konsenzus,“ uvedl tehdy pro MF DNES státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. „Žádný stát by tedy neměl být přehlasován, a neměla by se tedy opakovat situace z roku 2015, kdy došlo k prosazení dočasného systému povinných kvót přes odpor některých zemí,“ vysvětlil Chmelař (více o konci původního systému kvót se dočtete zde).

Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička považuje reformu migrační politiky za důležitou. Úprava dublinského systému je však podle něj předčasná.

„Hlavní aktuální výzvou je zajištění společných hranic (...). Až tehdy můžeme přistoupit k dalším opatřením. Mandatorní relokační mechanismus bez efektivních kontrol na vnějších hranicích v minulosti nefungoval a Evropu jen rozdělí na dva tábory,“ uvedl Telička v reakci na návrh Wikströmové (celé jeho vyjádření najdete zde).

10. srpna 2017


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue