S odborníky z Národního památkového ústavu (NPÚ) experti z přední české technické univerzity nahlédli do míst, kam by se lidé i po stavbě velkého lešení dostávali jen obtížně.
„Jde o unikátní techniku založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér. Jedna z nich nese kameru, ostatní zdroj světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu,“ přibližuje Libuše Petržílková, mluvčí Fakulty elektrotechnické na ČVUT.
Mapování kostela drony |
Touto laicky řečeno souhrou dronů se zde zabývá technicko-výzkumný tým pro multi-robotické systémy. Vede ho Martin Saska z Katedry kybernetiky, jenž poničený interiér kostela zdokumentoval.
V chrámu postaveném v letech 1681 až 1689 podle plánů císařského architekta Giovanni Pietra Tencally narazil hlavně na stopy po vandalství sovětských vojáků. Poutní kostel byl za minulého režimu součástí jejich výcvikového prostoru. Od devadesátých let pak na obnově kostela a jeho okolí vytrvale pracují skauti.
Do zdí nejprve stříleli čeští vojáci, sovětští pro změnu ryli nápisy
„Na stavu objektu se podepsali sovětští vojáci, kteří si v kostele, toho času přeměněném na vězení, odpykávali trest. Podle svědectví místních někteří čekali i na popravu. A mnohem dříve čeští vojáci kostel využívali jako cvičnou střelnici,“ popisuje historii místa Saska.
„Námi získané podklady mohou památkářům pomoci rozhodnout, zda ruské nápisy na zdech a stopy po kulkách zůstanou i po rekonstrukci součástí historického odkazu kostela, nebo budou odstraněny a kostel se vrátí do původního stavu,“ dodává.
Díky zjištění jeho týmu si nyní památkáři udělají i jasnou představu o stavu stropních i nástěnných maleb a štukové výzdoby.
„Poslouží jako podklady pro rozvahu o tom, které části výzdoby je nutné sanovat nejdříve,“ nastínil tiskový mluvčí olomouckého NPÚ Vlastimil Staněk.
