„Mám za sebou docela perný rok, proto jsem se i rozhodla odejít z Ohnivého kuřete. Původně jsem tam měla mít jen malou roli, ale ta se nějak pomalu zvětšovala a zvětšovala,“ přiznala herečka.
Fotogalerie |
Iva Janžurová se chce nyní soustředit především na divadlo. Toho si užívá plnými doušky. „Divadlo je můj život, mám nádherné role, neuvěřitelně si to užívám. V Kalichu hraji v Báječné neděli v parku Créve Coeur, v Sbohem, zůstávám! a v Božské Sarah. Ve Studiu Dva je to pak Les, v Národním divadle Pýcha a předsudek a ve Stavovském Mikve,“ řekla herečka s tím, že paměť jí prý slouží stále dobře, hlavně když se jí nikdo neptá, co měla včera k obědu.
Největší oporou Ivy Janžurové jsou její dcery. Sabina je dokonce prý pro ni jako matka. „Stará se o mě a hlavně mě hlídá. Jsem za to ráda, protože se mi těžko odmítá role. To víte, je to čest v mém věku mít tolik nabídek a já nerada někoho zklamu,“ přiznala.
Na svém kontě má nespočet úžasných rolí v televizi, ve filmu i v divadle, přesto touží po takové, která by ji donutila zkrátit vlasy. „Nikdy jsem neměla odvahu si je jen tak nechat ostříhat. Asi bych do toho šla jen kvůli roli. Chtěla bych změnit účes, holá hlava by mi slušela. Dokonce když mi v Morgianě spadla paruka a já vypadala jako holohlavá, všichni mi říkali, jak mi to slušelo. Tak čekám, jestli taková role přijde. Teď mě napadá role vězeňkyně, ty mají někdy holou hlavu,“ zavtipkovala Janžurová.
A jak nejraději o sebe pečuje v civilu? „V té profesi se to všechno tak prolíná. Z divadla jsem teď momentálně ‚ulíčená‘. Nosím různé kufříky s různými šminkami a dokola se líčím, odličuji, líčím, odličuji. Proto se přiznávám, že jsem moc ráda, když se líčit nemusím. Samozřejmě pleť chce určitou péči, ale myslím si, že jsem v tom dost lajdák,“ přiznala.
Iva Janžurová - Jak šel čas
Herečka v kabelce žádné šminky nenosí a nenajdete v ní ani pudřenku. „Pudr si mě neužije. Je to i tím, že nemůžu sehnat ten, který se mi jednou zalíbil. Takový růžový. Abych měla zdravou barvu, dávám si trochu červené do make-upu. Je to mé líčící tajemství. V růžových odstínech je to bída na trhu, pak nemůžete hrát anglickou královnu, že jo,“ žertuje.
Sama se občas pokouší i o barvení vlasů. Ne vždy se to ale povede podle představ. „Když se mi na vlasy podaří chytit odstín, který se nepřetržitě snažím ‚vymakat‘, nějakou chvíli je ta barva přesná. Občas se ale stane, že při příštím nebo přespříštím barvení se to jaksi moc nepovede. Naposledy to bylo v létě, kdy jsem si dvakrát vytvořila oheň na hlavě a nezbývalo mi, než velmi poslušně a oddaně přijít do salonu,“ dodala.
