Ruský prezident Vladimir Putin sleduje v Leningradské oblasti na severozápadě...

Ruský prezident Vladimir Putin sleduje v Leningradské oblasti na severozápadě země velké manévry Západ 2017 (18. září 2017). | foto: Reuters

Připravte se na navýšení vojenské produkce, vyzval ruské firmy Putin

  • 1037
Všechny velké podniky v Ruské federaci musí být připraveny k navýšení objemu vojenské produkce. Ruský prezident Vladimir Putin to prohlásil ve středu na poradě s činiteli ministerstva obrany a představiteli vojensko-průmyslového komplexu v letovisku Soči.

„Schopnost ekonomiky v době nouze rychle navýšit objem obranné produkce a služeb je jednou z nejdůležitějších podmínek zabezpečení vojenské bezpečnosti státu. Všechny strategické a velké podniky nezávisle na formě vlastnictví k tomu musejí být připraveny,“ prohlásil Putin ve středu a naznačil tak, že jeho slova jsou určena soukromým i státním firmám.

Šéf Kremlu dodal, že stejné téma bylo projednáváno už v letech 2015 a 2016. „Byly zadány odpovídající úkoly, které měly směřovat k modernizaci průmyslových kapacit, vytvoření materiálních a technických rezerv a zabezpečení přepravy vojsk,“ dodal Putin.

V diskusi s představiteli bezpečnostních kruhů se vrátil také k velkým manévrům Západ 2017, které v polovině září vzbudily velkou nervozitu v pobaltských republikách. Putin zdůraznil, že na společném cvičení ruské a běloruské armády se podílela také řada civilních a regionálních úřadů.

Manévry podle něj umožnily komplexní zhodnocení dopravního a logistického zabezpečení vojsk, zásobování jídlem i zdravotnickým materiálem. „Je nezbytné ještě jednou analyzovat možnosti obranných podniků operativně navýšit objem výroby vojenské produkce,“ dodal ruský prezident s tím, že během manévrů vyšly najevo „určité nedostatky“, z nichž je třeba se poučit a „vypracovat dodatečné opatření k navýšení mobilizační připravenosti“.

Bude další válka?

Putinova slova o přípravě na zvýšení vojenské produkce vzbudila podle webu newsru.com  v Rusku velký zájem a vyvolala otázku, jestli snad neznamenají přípravy na novou válku. Podle některých komentátorů byla směřována především „jestřábům“ v amerických vládních kruzích, kteří prosazují vojenské dodávky Ukrajině či Gruzii.

Ruská média se domnívají, že firmy prezidentova slova nemohou jen tak ignorovat. Zároveň však musejí počítat s tím, že v případě spolupráce s obranným sektorem podstupují riziko západních sankcí. Každá společnost se tak bude muset rozhodnout mezi spoluprací s vojenskými kruhy a mezinárodním byznysem. 

Stahování ze Sýrie?

Rusko by mohlo stáhnout část svého kontingentu ze Sýrie. Prohlásil to náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov. Podle jeho slov lze očekávat zásadní snížení početního stavu ruských vojáků v Sýrii, stahování by mohlo začít ještě před koncem roku.

Rusko, které vojensky podporuje režim syrského prezidenta Bašára Asada, má podle různých odhadů v Sýrii 4 000 až 10 000 vojáků.

Zdroj: ČTK

Web newsru.com připomíná, že Putinovy středeční výroky nejsou ničím novým. Společné porady prezidenta, ministerstva obrany a vojensko-půmyslového komplexu se konají už pět let, a to dvakrát ročně.

„Abychom nedopadli jako SSSR....“

Někteří experti si prezidentova slova proto vykládají spíše jako přiznání, že na financování čím dál nákladnějšího vojensko-průmyslového komplexu už nejsou zdroje. „Putinovo oznámení se dá interpretovat jako nedostatek státních zdrojů na zvýšení mobilizační pohotovosti. Sociální závazky vláda plní s čím dál většími obtížemi a proto by vůbec nebylo špatné přesunout část starostí na ruský kapitál,“ myslí si ruský analytik Konstantin Kalačev.

Podle Kommersantu není zatím jasné, které sféry hospodářství by se měly do branné pohotovosti státu zapojit. Ruská armáda za prioritní oblasti rozvoje považuje naváděnou munici a jaderné zbraně. Ruská vláda hodlá příští rok obranný rozpočet navýšit o 179,6 miliard rublů, takže dosáhne 3,3 procenta HDP.

Výdaje na obranu by tak měly dosáhnout dvanáctiletého maxima. Naopak výdaje na sociální politiku, vzdělávání a zdravotnictví se podle návrhu rozpočtu sníží celkem o 54 miliard rublů. 

Před příliš velkými výdaji na obranu varoval i ministr financí Anton Siluanov, který připomíná zbrojní závody s USA a „uzbrojení“ Sovětského svazu v druhé polovině 80. let. „K tomu se přidal propad ceny ropy, a dobře jsem viděli, jak to dopadlo. Skončilo to rozpadem státu,“ prohlásil Siluanov.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video