Výstava, jejíhož otevření se zúčastnila ruská vicepremiérka Ogla Goloděcová, dokumentuje tisíciletý vývoj a stavební i slohové proměny Pražského hradu. Zvlášť hodnotnými exponáty jsou podle odborníků relikviář svaté Kateřiny podle návrhu Petra Parléře a šperkovnice ze 17. století.
Tyto předměty pocházejí ze Svatovítského pokladu, který spravuje Metropolitní kapitula u svatého Víta. Soubor exponátů ze sbírek Správy Pražského hradu zase odkazuje na atmosféru sídla českých panovníků a je uspořádán tak, aby vytvořil pomyslnou pozvánku k návštěvě hradního areálu.
Výstavu z Prahy do Moskvy přivezl Zemanův prezidentský speciál jako odpověď na přehlídku exponátů z dynastie carského rodu Romanovců, kterou Pražané měli možnost zhlédnout před šesti lety. Náklady na uspořádání výstavy hradí společně Správa Pražského hradu a moskevské muzeum.
Předmětem zvláštního zájmu Rusů bude nepochybně soubor textilií spojených se svatou Ludmilou a její relikviářová busta z první čtvrtiny 14. století. Patronka české země, které Rusové často říkají Ludmila Česká, je důležitou světicí i pro ruské pravoslaví. Jako první svatořečenou ženu ji uctívají všichni pravoslavní Slované.
Od původního záměru přivézt do Moskvy i lebku svaté Ludmily organizátoři expozice nakonec upustili. Transport relikvie nevyčíslitelné hodnoty do některého z moskevských chrámů by byl mimořádně náročný, stejně jako organizační zvládnutí předpokládaného náporu ruských poutníků. Vystavené ostatky svatých jsou v Rusku tradičně předmětem obrovského zájmu desetitisíců, ba statisíců věřících.
Návštěvníci výstavy budou mít možnost vidět i mladší exponáty, například obrazy Marie Terezie s rodinou, nebo posledního českého krále korunovaného na Hradě Ferdinanda Dobrotivého. V Rusku nepochybně vyvolají zájem i rozměrná plátna ruského malíře Ivana Ajvazovského z českých sbírek.
Po otevření výstavy v moskevském muzeu česká delegace odletěla z Moskvy do Jekatěrinburgu, který je poslední zastávkou Zemanovy státní návštěvy Ruska.
Zeman orodoval za propuštění ukrajinského duchovního
Při úterním setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem se Zeman přimluvil za propuštění ukrajinského duchovního a teologa Igora Kozlovského, kterého vězní proruští povstalci v Donbasu. Dřívější intervence adresované vůdci doněckých separatistů Alexandru Zacharčenkovi zůstaly bez odpovědi, řekl ve čtvrtek Zeman.
Dvaašedesátiletý Kozlovskij, duchovní, teolog a religionista, byl zatčen loni v lednu v Doněcku, byl obviněn ze špionáže a nezákonného držení zbraní a odsouzen na dva a půl roku vězení. Kozlovskij, který od začátku proruského povstání proti násilnostem protestoval, je nemocný. Osvobozen by podle českého prezidenta mohl být v rámci výměny zajatců.
Zeman: Ruský článek o roku 1968 napsal šílenec. Medveděv text odmítl |
Absence jakékoli reakce z Doněcka na Zemanovu žádost prezidenta pohoršila. O takzvané Doněcké lidové republice se proto prezident napříště bude vyjadřovat nepříznivě.
Zeman se také vrátil k aféře kolem článku na webu ruské armádní televize Zvezda, který vychvaloval sovětskou okupaci Československa v roce 1968. Poukázal na to, že text byl ze serveru stažen a na jeho místě se objevila pochvalná informace o takzvaném pražském jaru.
V rubrice Otázky historie totiž po výhradách českého prezidenta zveřejnil server Zvezda článek, který akceptuje český pohled na dějiny. „V roce 1968 vstoupila vojska zemí Varšavské smlouvy do hlavního města Československa, aby potlačila takzvané Pražské jaro. Dokonce už tehdy byly akce ‚siloviků‘ vnímány jako nepřiměřeně kruté. Jestliže jsme se tehdy na Pražské jaro dívali perspektivou stranické propagandy, dnes na tyto události nahlížíme z jiného úhlu,“ napsal mimo jiné ruský armádní server. Viz Praha 1968: Hlediska generací (v ruštině). Podle Zemana je to důkaz, že „novináři plně odpovídají charakteru prostitutek“.
O prezidentských volbách, které jsou v Česku plánovány na leden a v Rusku na březen, Zeman s Putinem nehovořil. Jako bonmot prý jen poznamenal, že si není jist, zda dosavadní ruský prezident zvítězí se ziskem 70 nebo 80 procent.
