Příbuzní členů posádky argentinské ponorky zatím marně čekají na zprávu o jejím nalezení. | foto: Reuters

Rusko pomůže s hledáním ponorky, vyšle oceánografickou loď

  • 24
Prezident Vladimír Putin nabídl ruskou pomoc při pátrání po argentinské ponorce, která se již týden pohřešuje. Jeho argentinský protějšek Mauricio Macri za nabídku poděkoval. Putin zároveň přislíbil, že do pátrání okamžitě poskytne vyspělou oceánografickou loď. Informaci uvedla agentura TASS s odvoláním na argentinské ministerstvo zahraničí.

Od zmizení argentinské ponorky se 44 lidmi na palubě v jižním Atlantiku ve čtvrtek uplynul týden a pátrání týmů z více než desítky zemí je stále neúspěšné. Šance na přežití posádky jsou už velmi malé, neboť podle expertů kyslík v této ponorce vydrží od posledního vynoření maximálně na deset dní.

Jiskra naděje však přece jen vysvitla. Kapitán pátracího týmu Enrique Balbi podle listu The Independent uvedl, že pátrací tým zaznamenal neobvyklý zvuk, „hydro-akustickou anomálii“. 

Hledaná ponorka hlásila technické potíže, zachycený zvuk z ní nepocházel

Ta podle něj pocházela necelých 50 kilometrů na sever od poslední nahlášené pozice ponorky. O jaký zvuk jde, už však neupřesnil. „Je to nějaký zvuk. Nechceme spekulovat, co ho způsobilo,“ dodal. Pátrání se proto znovu vydá tím směrem i přesto, že už ho odborníci jednou prohledali. Zvuk by totiž mohl být klíčem k tomu, kde se nyní ztracená ponorka nachází.

Hledanou argentinskou ponorku možná poškodil výbuch, a to již minulou středu. Také tuto verzi nyní prověřuje námořnictvo, napsal argentinský deník Clarín. Neoficiální anonymní zdroje spojené s námořnictvem deníku řekly, že speciální sonory zaznamenaly 15. listopadu v hlubinách výbuch či třesk.

Technická porucha

Šestašedesát metrů dlouhá a sedm metrů široká vojenská ponorka San Juan se ztratila minulou středu v jižním Atlantiku. Od té doby se s ní nepodařilo navázat kontakt.

Ponorka při posledním kontaktu hlásila technickou poruchu, zřejmě problém s bateriemi. Na pátrání se podílí už přes 4000 lidí z více než desítky zemí.

Situace podle expertů, citovaných agenturou Reuters, odráží problémy s nedostatkem peněz i výcviku, kterým čelí ozbrojené síly od konce vojenské diktatury na počátku 80. let minulého století. Druhou největší ekonomikou Jižní Ameriky v posledních desetiletích zmítala jedna krize za druhou, a tak financování ozbrojených sil nebylo vládní prioritou. 

Porušování lidských práv za diktatury přerušilo vazbu mezi společností a ozbrojenými silami - většina a Argentinců se o ozbrojené síly vůbec nezajímá, a proto ani politici nemají valný zájem o jakoukoliv vojenskou či obrannou politiku. Na problém tak bylo zaděláno.

Pátrání po zmizelé ponorce

Po prohře ve válce s Británií o Falklandy v roce 1982 a pádu diktatury v následujícím roce vojenské výdaje země klesly podle údajů Světové banky z 2,16 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 0,87 procenta v roce 2011. Loni činily 0,96 procenta HDP, což je méně než vynakládá Brazílie (1,3 procenta HDP) či Chile (1,9 procenta HDP).

Jen 19 hodin pod vodou za rok

Argentinské ponorky v roce 2014 strávily celkem jen 19 hodin pod vodou, zatímco pro provoz a výcvik by bylo zapotřebí 190 dnů, uvedla odborná publikace Jane’s Sentinel.

„Musí někdo zemřít, aby se věci změnily?“ ptala se šéfa státu manželka jednoho námořníka. Macri odvětil, že ponorka se zdála být v dobrém stavu.

Sám Putin zažil v počátcích svého působení v čele státu zkázu jaderné ponorky Kursk, která se potopila během manévrů v Barentsově moři i se 118 lidmi na palubě. Až po čtyřech dnech požádal Putin o pomoc Británii a Norsko.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video