Poprvé ji spatřil jako dívenku, jak krouží po atletickém oválu v Nymburku. A hned poznal, že má před sebou výjimečného sportovce. „Říkali, že je to nějaká Jana Novotná z Brna. Bylo vidět, že se od ostatních dětí odlišuje, po pohybové stránce to byl ohromný talent,“ vzpomíná Stanislav Kuchovský.
To ještě netušil, že ona Novotná buší do tenisového míčku. Vynikala však i v ostatních sportech. „Když jsem šel za ředitelem školy na Bakalově nábřeží, že bych pro ni potřeboval volno, byl ochoten mi vyhovět, ale měl podmínku: aby při sportovních hrách pomohla škole,“ vybavuje si Arnošt Balát.
Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tvOba zmínění muži, dnes už ctihodní pánové, patřili mezi trenéry, kteří Novotné pomohli mezi tenisové legendy.
Sama přitom v pěti začínala s moderní gymnastikou. Jenže když bylo zřejmé, že na cvičení se stuhou či obručí příliš vyroste, objevila v ní Ludmila Plchová z Moravské Slavie Brno vlohy pro hru s raketou. A když bylo nadanému děvčeti devět, přišla její trenérka za tehdejším vedoucím tréninkového centra mládeže Balátem. „Povídá mi: Člověče, chodí sem nějaká děvčice, furt to tluče do zdi, zkus se na ni podívat,“ popisuje Balát.
Ten po rozmluvě s rodiči přiměl Novotnou, aby zkusila štěstí na turnajích. „Progres byl velký, ale ne takový, aby na podzim splňovala kritéria TCM,“ líčí. Protože však měl v centru děvčat málo a v Novotné viděl perspektivu, domluvil pro ni výjimku.
Brzy se ukázalo, že šlo o správné rozhodnutí. „Byla to neskutečná bojovnice, záleželo jí na úspěchu. Když se trénovalo, byla jako všichni ostatní, ale jak se začalo hrát o fiftýny, tak to většinou končilo jejími odřenými koleny a špinavým tričkem. Všechno chtěla uhrát,“ vypráví Balát. „Zároveň byla velice poslušná.“
Ve čtrnácti začalo být pro Novotnou Brno malé, a tak se přesunula do vrcholového střediska v Přerově. Zároveň však stále hrála za Moravskou Slavii, kde se jí ujal Stanislav Kuchovský.
Ten vzpomíná, jak mladá Novotná poprvé vyrazila na zahraniční turnaj. „Ptal jsem se jí, jak dopadla, a ona, že nic moc. Že prohrála ve 2 .kole s nějakou Grafovou,“ jmenuje trenér německou legendu, která později Novotnou přemohla také ve finále Wimbledonu. To však brněnská rodačka na třetí pokus v roce 1998 přece jen zvládla.
Pomohl jí k tomu také unikátní styl servis–volej, který jí vštěpoval rovněž Kuchovský. „Byla takový klukovský typ, hrála útočný tenis. Prvně jsem ji vedl k tomu, aby se naučila čopovaný bekhend – potom vždycky říkala, že už ho hraje jako já. Po něm hodně nabíhala na síť a hrála výborně volej. Taky skvěle servírovala.“
V jednom ohledu si však jeho svěřenkyně říct nedala. „Pořád jsem jí povídal, že musí zhubnout. Pohybovala se sice dobře, ale na světový tenis vážila moc,“ sděluje Kuchovský. „Jak se dostala k trenérce Mandlíkové, tak jako první věc slyšela, že má shodit šest až osm kilo. Potom mi říkala, že jsem měl pravdu.“
Pod vedením Mandlíkové vylétla Novotná do světové špičky. I při kočování po světě si ovšem občas odskočila zpět do Brna na tréninkovou partii s Kuchovským. „Vždycky mi zavolal její tatínek, jestli bych měl čas si s ní zahrát. I když byla světová hráčka, byla to pořád velmi sympatická, veselá, bezvadná holka,“ přibližuje Kuchovský, jemuž od bývalé slavné svěřenkyně chodily pohledy z celé planety. „Mám jich schovaných asi třicet. V tomto byla pořádná, nikdy na mě nezapomněla.“
Čas však dřívější vazby postupně oslabil. Novotná dlouhodobě žila v USA, až před sedmi lety se usadila v Omicích poblíž Brna. Její někdejší trenér ji však už nepotkal. „Snažil jsem se sehnat kontakt, ale nepodařilo se mi to. A už bohužel ani nepodaří,“ mrzí Kuchovského.
