O čtyři roky později, v Pchjongčchangu 2018, podobný fígl může provést každý, neboť české péřovky budou oboustranné - bílé i zlaté. Na hlavě se zase výpravě má vyjímat kulich s bambulí, na počest prvního československého zimního šampiona nazvaný „raškovka“.
Jde o další důkazy toho, co sport znamená - kromě příběhů a fyzických výkonů obnáší i velký byznys a jedinečné PR příležitosti.
„Raškovka je v prodeji týden a asi budeme dovyrábět. Zájem je enormně velký, převýšil naše očekávání,“ říká Václav Hrbek, šéf firmy Alpine Pro, jež české olympioniky obléká od Vancouveru 2010.
Ze starověkého „rychleji, výše, silněji“ nyní klidně můžeme vytvořit „originálněji, šířeji, dráž“. Zvlášť pokud jde o oblečení výprav, třeba Američany ostatně už šesté hry za sebou šatí firma Ralph Lauren.
Český recept zní dle Hrbka následovně: „Určitě chceme originalitu. Olympijská kolekce je výjimečný kousek; nechceme, aby to byla další bunda z tisíce, které potkáte na ulici. Chceme, aby byli na první pohled identifikovatelní sportovci i fanoušci, kteří si kolekci koupí.“
A že kupují, což souvisí s největším majstrštykem za dobu, co Hrbkova firma hvězdy obléká.
Gumové holínky pro letní Londýn 2012 zaujaly všechny. Drzostí, kontextualitou, narážkou na britské upršené počasí.
Ne každému se líbily, takřka každý si je zapamatoval. Bingo!
„Snažíme se o to pokaždé. Ale je pravda, že nápad typu gumovek a odvaha je takto prezentovat, to přijde... Nechci říct, že jednou za sto let, ale každodenní záležitost to není,“ uznává Hrbek.
Minulost budiž důkazem. Chlupaté beranice pro Soči spíš zapadly, zlatavé bundy - i díky Samkové - naopak doslova zazářily. Rio přineslo sázku na kreslenou postavičku Emila Zátopka, která ale víc uspěla v nasvícené zvětšenině před Českým domem než jako součást ošacení.
„Raškovka“ má podle šéfa Alpine Pro takřka holínkový potenciál.
„V čepici máme pecku,“ věří. „Je to jednoduchá věc, doplněk. A tím, že jsme jí dali jméno, se s ní fanoušci mohou ztotožnit. Není to jen kulich s bílou bambulí, ale raškovka. Poselství první zlaté medaile.“
Což se odráží v prodeji. Ten je celkově vysoký: jako by se k národnímu fanouškovskému vzepětí přidávala i touha „připojit se“ kusem oblečení k výpravě v dálavách.
„Už ve Vancouveru byl zájem několikanásobně větší, než jsme byli schopni uspokojit. Pak přišel Londýn s velkým obchodem přímo v Českém domě - přijelo hodně fanoušků, měli jsme snad čtvrt milionu věcí a prodaly se,“ říká Hrbek.
Následně čísla lehce poklesla, ale pořád jde o dost zajímavé cifry - nyní je připraveno 160 tisíc kusů olympijské výbavy. Od bund přes červené rukavice až po „raškovky“.
Tohle už nám můžete dát
Buď jak buď, tohle je stále záležitost osobního vkusu. Olympionici si prioritu určí snadno: funkčnost.
„Proto jsme chtěli, aby se k tomu dostali sportovci. Aby bylo oblečení opravdu pro nás - aby sloužilo, nikde neštípalo, dalo se nosit,“ říká veslařský šampion Ondřej Synek.
V Riu zrovna ryzí spokojenost nevládla, i proto nyní on, bývalá hvězda běhu na lyžích Kateřina Neumannová a skikrosař Tomáš Kraus od začátku vše testovali.
Kraus bundy, Neumannová třeba svetry, mikiny a čepice, Synek spodní prádlo. Že závodí na letních olympiádách, není tak podstatné, v chladu přece trénuje i on: „Dostal jsem různé typy triček, po tréninku jsem je vypral, hodil do sušičky, vyžehlil - a takhle to jelo pětkrát, osmkrát dokola. A teprve ve chvíli, kdy po tomhle všem bylo triko pořád stejné, jsem řekl: Jo, tohle je ono. Tohle nám můžete dát.“
Rychleji, výše a silněji? Ve správném úboru má i tohle jít snáz.