Megalomanský projekt už nic nezastaví. Desítky kilometrů dlouhý kanál, který protne západní předměstí Istanbulu, jezero Küçükçekmece a propojí Marmarské a Černé moře, je totiž vysněným dílem tureckého vládce Recepa Tayyipa Erdogana.
Je národní ostudou, že Turecko nemá auto. Erdogan ho nařídil vyrobit |
O kanálu se dlouhé roky nemluvilo. Erdogan ho však stále nosil v hlavě. Připomněl ho během říjnové návštěvy Srbska. „Otevření nového paralelního kanálu k Bosporskému průlivu, kterému budeme říkat Istanbulský kanál, je můj sen. S boží pomocí položíme základní stavební kameny už na konci letošního nebo na začátku příštího roku. Mluví se o Suezském kanálu, Panamském kanálu a nyní se bude mluvit i o tom istanbulském,“ prohlásil Erdogan.
Istanbulský kanál je jedním z několika projektů, které chce turecká vláda dokončit do roku 2023, tedy na sté výročí vzniku Turecké republiky. U Istanbulu má vyrůst například třetí velké letiště, oba městské břehy pak propojí několik nových mostů. Jen vybudování plavebního kanálu vyjde státní kasu na deset miliard dolarů. Nezávislí pozorovatelé tvrdí, že částka je velmi podhodnocená. Přesné plány na trasu kanálu zná zatím pouze vláda.
Továrna na peníze, nebo prodělečný projekt?
Političtí činovníci tvrdí, že se takto nákladný projekt dlouhodobě vyplatí. Argumentují tím, že plavební kanál nastartuje ekonomiku a z Turecka udělá centrum světové lodní dopravy. Ekonomové však s takovou vizí nesouhlasí. Argumentují řadou podobných megalomanských projektů, kterou jsou vždy financovány ze státních i soukromých peněz.
Dobrým příkladem je most Osmangazi, který se na východě Istanbulu klene přes Izmítský záliv. Most úřady otevřely loni a měly s ním velké plány. Řidiči však přes něj odmítají jezdit kvůli vysokým poplatkům. Raději volí delší cestu po pobřeží nebo plavbu trajektem. Ekonom Mustafa Sönmez serveru Politico prozradil, že vláda jen na tomto projektu v následujících letech přijde o stovky milionů dolarů.
Turecko už nepotřebuje vstoupit do Evropské unie, prohlásil Erdogan |
Vláda však tvrdí, že v případě Istanbulského kanálu se zájemci o 43 kilometrů dlouhou plavbu najdou. Otázkou však zůstává, zda nezůstanou věrni cestě přes Bosporský průliv. Istanbulu nenahrává ani konvence z Montreux podepsaná v roce 1936. Turecko podle ní musí umožnit bezplatnou plavbu všem civilním lodím přes Bospor.
Proti výstavbě kanálu se bouří památkáři, ochránci životního prostředí i urbanisté, píše server al-Monitor. Předseda istanbulské kanceláře Komory urbanistů Akif Burak Atlar uvedl, že jeho organizace napadne plány na výstavbu u soudu. Zároveň uznává, že případný soudní spor na výstavbě nic nezmění. Komora už takto podala na 150 stížností na další projekty, pouze u zlomku se dočkala vítězství. Výsledkem však vždy bylo pouze to, že regionální úřady opět schválily už odmítnutý projekt.
Urbanisté se bojí oponovat režimu
Podle Atlara projekt Istanbulského kanálu nedává smysl. Do už tak bezútěšného západního předměstí podle něj přinese další zátěž. Urbanisté, kteří pracují pro vládu, to podle něj ví. Námitky si však nechávají pro sebe, protože se bojí o práci.
Na jistotě jim nepřidal ani loňský pokus o převrat, po kterém dostalo vyhazov na 150 tisíc lidí z vládních institucí a armády. Atlar tvrdí, že racionální připomínky urbanistů vláda bere jako tlak ze strany opozice. „Vlastně je to celé problém nedostatku demokracie,“ dodává.
Turecko má novou Stranu dobra, její předsedkyně chce sesadit Erdogana |
Klidné spaní nemají kvůli snu Erdogana ani památkáři. Kanál zřejmě protne archeologické naleziště Bathonea. Nevyhne se ani jeskyním Yarimburgaz, které platí za vůbec nejstarší dochované a zmapované lidské obydlí v Evropě. Zda se tato místa dočkají nějaké zvláštní ochrany, dosud vláda neuvedla.
„Vláda tomu říká bláznivý projekt, pro nás je to však noční můra,“ tvrdí Onur Akgül z organizace na ochranu životního prostředí Northern Forest Defense. Vědci podle něj na základě dlouhodobých pozorování tvrdí, že výstavba kanálu naruší jemnou rovnováhu mezi Černým a Marmarským mořem. Očekávají, že v Marmarském moři vzroste koncentrace sulfanu. Obyvatelé Istanbulu se tak mohou těšit na intenzivní zápach zkažených vajec. Kanál pochopitelně naruší také migrační trasy zvířat.
Zkáza zdrojů pitné vody
Následkům výstavby neuniknou ani zdroje pitné vody. „Z oblasti Sazlidere, kudy povede plavební kanál, odebírá pitnou vodu 13 městských částí Istanbulu,“ popisuje urbanista Nuray Çolak. Připomíná, že město má už tak velké problémy s dodávkami vody. „Tohle je ta poslední věc, kterou Istanbul i celé Turecko potřebuje. Nechápu, jak o něm někdo může vůbec přemýšlet. Není na tom nic logického,“ míní.
Erdogan mohl zemi demokratizovat, místo toho přišel protipuč, říká turkolog |
Vláda však argumentuje, že Bosporský průliv je jedním z nejexponovanějších míst světové lodní dopravy a potřebuje odlehčit. Ročně tudy propluje asi 53 tisíc plavidel. Na dohled tureckým památkám se pomalu sunou i velké tankery s nebezpečným nákladem. Nehody těchto strojů jsou přímo v Bosporu výjimečné. Ropa se zde naposled rozlila v roce 2003, před dvěma lety tanker narazil do pobřeží (oficiální seznam všech nehod najdete zde).
„Výstavbou Istanbulského kanálu se minimalizuje dopad lodní dopravy na okolí v Bosporském průlivu,“ argumentuje ministr dopravy Ahmet Arslan. Vláda podle něj provedla všechny potřebné průzkumy i analýzy dopadů na životního prostředí pro výstavbu Istanbulského kanálu. V dubnu letošního roku veřejnost ubezpečil, že kolem kanálu se plánuje výsadba stromů i zatravněných ploch.
Bosporský průliv (červeně) a předpokládaná trasa Istanbulského kanálu (modře)
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
