Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tvNa takovou story se nezapomíná. Jana Novotná tolik chtěla titul ze svého oblíbeného Wimbledonu - a když v roce 1993 podlehla ve finále Steffi Grafové, zrodil se ikonický snímek toho, jak pláče na rameni vévodkyni z Kentu.
O čtyři roky později znovu padla v boji o titul, tentokráte proti Martině Hingisové. A v roce 1998 se konečně dočkala. I kvůli dojemnému naplnění velkého tenisového snu ji fanoušci - i konkurentky - většinově měli rádi.
Proto tolik truchlení. Proto se zpráva o úmrtí Novotné okamžitě objevuje na čelních místech světových serverů typu BBC, CNN či deníku Guardian.
„Jana byla milý člověk i výborný sportovec. Byla chytrá i soutěživá. Její úsměv zůstane navždy mladý,“ kondoluje na Twitteru Pam Shriverová, slavná americká hráčka a v 90. letech i šéfka hráčské asociace WTA.
Bývalá česká tenistka Iveta Benešová pak na sociální síti vystihla pocity svých vrstevníků: „RIP. Tak smutné, odešla tak brzy. Navždy zůstaneš mojí dětskou hrdinkou.“ Podobně se loučí i český tým pro Fed Cup: „Je nám to moc líto. Vždy, když mohla, fandila nám v hledišti. Bude nám chybět, měly jsme ji rády.“
Oficiální účet Australian Open zase sdílel fotografii, na níž se spolu španělskou tenistkou Arantxou Sánchezovou Vicariovou radují z grandslamového titulu v deblu v roce 1995.
Ústředním motivem vzpomínek je právě její wimbledonská satisfakce. „Oblíbená Novotná (v ten moment) došla vykoupení,“ píše Guardian.
Tenisový expert BBC Russell Fuller pak vyzdvihuje nejen její tenisové schopnosti, ale také to, jak se po kariéře zapojila do štábu tohoto britského veřejnoprávního média. „Byla okouzlující členkou komentátorského týmu. Jana nikdy nečinila okázalá hodnocení, ale vyzařovala z ní její autorita a láska ke sportu,“ uvedl Fuller.
Legendy vzpomínajíHana Mandlíková, čtyřnásobná granslamová šampionka „Velmi těžko se mi hledají slova, je to strašně čerstvé. Jana byla fajn holka, jsem moc ráda, že jí to v tom Wimbledonu nakonec vyšlo a vyhrála. Je to moc smutné, když zemře takhle mladý člověk.“ Martina Navrátilová, devítinásobná vítězka Wimbledonu Ivo Kaderka, předseda tenisového svazu „Umožnila mi užít si Wimbledon krátce po zvolení do funkce předsedy svazu. Byl jsem tehdy funkcionářským benjamínkem. I po tom obrovském úspěchu mě pustila k sobě a mohl jsem si vychutnat, že jsem byl u toho.“ „Velmi se odlišovala od někdy velmi komplikovaných tenisových hvězd. Přestože vyhrála Wimbledon, tak zůstala normální příjemnou, inteligentní a slušnou holkou, na kterou se člověk vždycky těšil, že si s ní pokecá. Byla milá, příjemná, vtipná a tím spíš její odchod bolí.“ Helena Suková, deblová parťačka Novotné „Sedly si naše dva styly. Velice dobře jsme se doplňovaly a věděly jsme, kde která jsme na dvorci, takže to dobře fungovalo. Pamatuju si ji v juniorce na US Open, kdy jsem ji viděla poprvé hrát. Už tam hrála čtyřhru slušně, pak s Hanou Mandlíkovou začala hrát lepší i dvouhry. Mimo kurt bývala v začátcích otevřenější, potom už byla spíš víc v soukromí.“ Karel Nováček, bývalý osmý hráč světa „Mimo kurt se pořád smála. Byla bezvadná. Na kurtu zase často plakala. I v tréninku, když prohrávala, tak plakala. To byla její charakteristika, která ji doprovodila až do Wimbledonu.“ Radek Štěpánek, dvojnásobný vítěz Davis Cupu (ČTK) |