Firma umí vytisknout lidské ucho a nos, pomáhá omezit testy na zvířatech

  • 1
3D tiskárny jsou dnes už schopné vyrobit části lidského těla. Průkopníkem této technologie je švédská firma Cellink, která by jednou chtěla dodávat orgány pro lidské transplantace.

Vypadá to, jako když supermoderní šicí stroj vyšívá na látce nějaký ornament. Stroj půlhodiny energicky kmitá tenkou kovovou jehlou nad Petriho miskou a vrtsví bledě modrý inkoust v pečlivě naprogramovaném sledu. Ve skutečnosti 3D tiskárna „vyrábí“ lidský nos v životní velikosti s použitím bioinkoustu obsahujícího lidské buňky, píše BBC.

Erik Gatenholm, 28letý šéf a spoluzakladatel malé švédské firmy Cellink, se v současnosti soustředí na „výrobu“ chrupavek a kožních buněk vhodných pro testování léků a kosmetiky. Věří, že během 20 let bude možné technologii použít k výrobě orgánů vhodných k transplantaci člověku.

Transplantace pomocí prasečích orgánů se blíží. Zapojí se chovatelé

Firma vznikla teprve před rokem a už je světovou jedničkou v „biotisku“. Gatenholm má velké ambice a plány. „Od začátku bylo naším cílem změnit svět medicíny. Chceme, aby naše technologie byla dostupná v každé laboratoři na světě,“ říká.

Bývalý student managementu přišel s 3D tiskem do styku teprve před třemi lety díky svému otci Paulu Gatenholmovi, který přednáší na univerzitě ve švédském Gothenburgu chemii a technologii polymerů.

Podnikavý Erik objevil díru na trhu - chyběl bio inkoust, náplň obsahující lidské buňky, která by se dala využít v 3D tiskárnách. V Cellinku se náplň vyrábí s přidáním celulózy získané ze švédských lesů a hmoty vyrobené z mořské řasy z Norského moře. 

V roce 2014 si tuto bionáplň vědci a výzkumníci zpravidla mixovali sami a nebyla dostupná ke koupi na internetu. Erik ale přišel s nápadem obchodně využít bioinkoustu vyráběného na univerzitě jeho otce a stát se tak první firmou na světě, která prodává standardizované náplně vhodné ke smíchání s jakýmkoli typem buňky. 

V roce 2016 Erik spolu se studentem tkáňového inženýrství založil firmu Cellink. Ta si brzy získala zájem investorů a z 10 měsíců od svého založení vstoupila na burzu Nasdaq do divize First North pro rozvíjející se firmy. V úpisu byla společnost oceněna na 16,8 milionu dolarů. 

V prvním roce podnikání se mladíkům podařilo dosáhnout obrat 1,5 milionu dolarů. Nyní má Cellink 30 zaměstnanců a kromě centrály ve Švédsku také tři pobočky v USA. Chlubí se, že její zákazníci pocházejí z více než 40 zemí. 

Její bioinkousty stojí od 9 do 299 dolarů, prodává také 3D tiskárny za 10 až 9 tisíc dolarů. Převážná část dosavadních objednávek pocházela z akademických institucí ve Spojených státech, Asii a Evropě včetně takových jmen, jako je Institut technologie v Massachusetts, Harvardská univerzita nebo University College v Londýně. 

Produkty Cellinku používají také čím dál víc farmaceutické firmy ve svém vývoji. Na vytištěných lidských tkáních provádějí testy s cílem snížit počet pokusů na zvířatech.

Firma nedávno otevřela americkou centrálu v Bostonu. Spoluzakladatel doufá, že jim to umožní dál růst a získat některé z nejlepších lidí v oboru. Jedním z dlouhodobých cílů je pomoct vyřešit nedostatek orgánů vhodných pro transplantaci. 

Mnoho odborníků v oboru předpovídá, že 3D tiskárny by mohly umět vyrábět funkční orgány během 10 až 20 let. To ale otevírá etické otázky. „Spousta lidí si myslí, že si hrajeme na boha,“ přiznává Erik. Zároveň ujišťuje, že účast firmy na bezpečnostních testech a přípravě standardů zaručuje, že se bio 3D tisk nezvrhne ve scénář hororového filmu.