V několika rozhovorech jste zmínila deprese. Opravdu vám je lékaři diagnostikovali, nebo jste měla na mysli jen blbou náladu?
Diagnostikovali mi endogenní depresi (bez vnější příčiny, může za ni biochemická nerovnováha v těle - pozn. red.), každý den beru antidepresiva. Pan doktor mi to hezky vysvětlil, že to je, jako kdybych byla diabetik a pravidelně musela brát inzulin. Hrozně mi ty léky pomohly. Nejhorší krize jsem mívala na jaře. To je prý normální, protože příroda, která je v rozpuku, vám nastaví zrcadlo, jak jste na tom špatně. V zimě jsem se těšila, až vysvitne slunce a rozkvetou stromy. Pak se to stalo a bylo mi hůř, padla na mě šílená deka. Když mi v průběhu roku a půl umřeli rodiče a babička, tak jsem byla samozřejmě hodně zničená, ale ten smutek byl logický.
Ovšem endogenní deprese jsou bez příčiny.
Právě! A to je na nich nejhorší. Hodně jsem jimi trpěla hlavně v těhotenství. V obou případech to bylo plánované, vše v nejlepším pořádku a já jsem měla před sebou černo. Prostě mi v těle chyběla nějaká chemie. Pak jsem si jedno jaro, myslím v roce 2002, řekla, že už nebudu trpět a v telefonním seznamu jsem našla nejbližšího psychiatra na Praze 7. Něco mi dal, moc to nefungovalo, špatně jsem po tom spala. Uklidnil mě, že se to málokdy povede vybrat napoprvé, a další lék už mi pomohl. Cítila jsem se, jako kdybych jela autem a konečně odjistila zataženou brzdu. Bylo to jako zázrak.
Proč jste trpěla tak dlouho? Předtím jste brala návštěvu psychiatra jako stigma?
Možná to bylo dobře, protože před těmi patnácti roky už byla k mání antidepresiva nové generace, takže neměla tak silné vedlejší účinky.
A nepřitížila vám někdy vaše práce? Třeba když jste točila o narkomance Katce? Dokážete se od toho doma odstřihnout?
Ale to je ten případ, kdy si špatnou náladu vysvětlíte, to má jasnou příčinu. Můžu to nějak řešit. Udělám film Katka, jsem z toho špatná, ale pak se dozvím, že se promítá na školách, kde slouží jako prevence před závislostí, a z toho mám zase dobrý pocit.
17. ledna 2017 |
